Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

koncept_e-oo1

30. 10. 2024
6
10
114
Autor
Benetka

https://www.youtube.com/watch?v=p-pSWPTkfWA&ab_channel=petercmorikVEVO

Pršelo. Jen se lila. Jo. Nikdy nevěřím předpovědím pičasí. Ale dnes... Dnes jim to teda vyšlo. Řečeno slovy klasika chčije a chčije. A tak co? Řikám si. Zmoknu - uschnu. No ale na druhou stranu už je přeci jen říjen a jeden prostě nechce! Prochladnout. Že? Tak. Nicméně stačilo i těch pár set metrů od zastávky busu k mému domu kdy jsem stačil promoknout až... Až. Nevadí. Doma mám puštěné topení a tak neprochladnu uschnu a... A tak. Domovní dveře opět nezavřeny. Klasika. Kdo by se s tim obtěžoval ne? Vždyť nás zatím vykradli jen třikrát. Jo. No. Setřepávám ze sebe dýšťové kapavky a krok sun krok stoupám po schodišti ku dveřím svého bytu. Jsou pět odpoledne a přitom tma jak v prdeli ale! Na co rozsvěcet? Těch pár metrů trefím i po paměti. Ne? Jo. Tak. Šero prostě. Vyštrachávám klíče z batůžku přede dveřmi mého bytu když v tom! Kýýých!!! No ty krávo!!! Jak já se jen lek´?!

Na schodišti vzhůru do patra... Jana. Dcera sousedů odvedle. Seděla si tam jako zmoklé kuře. Vlastně... Proč jak? Dlouhé zlatohnědé vlasy zmáčené tak! Že už to asi ani víc nejde? Omlouvám se říká mi. No... Jo. Tak to ti teda pěkně děkuju odpovídám. Omlouvám se_ Jo! to už si řikala. Něco nového? Kdybyste... No! To jak jí přitom v té tmě zasvítily oči! Kdybys... Mě nechal domluvit! Třeba? Tak. Teď byla řádka na mě: Omlouvám se. A teď jsme si fifti fifti. Ne?!

Navzdory všemu a všem jsme se zasmáli. 

Prosím tě řiká mi - jsem úplně promočená a naši nejsou doma a já zapomněla klíče na kolejích v Holomócu. Hmmm... 

A tak ani nemusela pokračovat...?

Volala jsem našim a jeli na návštěvu k rodině na slovač. Celý víkend budou pryč a já...

A ty?

Pomůžeš mi?!

Mohl jsem jí třeba říct že je drzá. Nebo tak. Ale...

Dneska ti mladí jsou tak... Ofrknutí nebo co?

Odemykám a rozsvěcím v chodbičce. Pojď dovnitř řikám jí. Nechám ji projít. Koupelna je vlevo. Sundej si ty mokré hadry a jestli chceš tak si dej horkou sprchu nebo vanu. Na poličce je fén. Ten teda budeš potřebovat zcela jistě. Usmála se. Věci si hoď na žebřík ať uschnou. Něco suchého ti najdu. Ale nebude to nic holčičího s tim nepočítej. Nebudu odpovídá mi a zavírá se v koupelně.

Sám jsem sice mokrý jako pochcaný rákosníček ale co by jeden neudělal pro bližního svého že. Hážu svoji bundu na věšák a jdu do kuchyně kde mi visí. Ručník hned vedle utěrky. Malinko se utírám do sucha. Hlavně plešku teda. A potom tahám ze skříně na chodbě tričko tepláky a mikínu. Hele?! Křičím přes dvéře do koupelny. Na židličce za dveřma máš suché oblečení. A neboj. Nebudu se koukat. Odpověď zní: Nebojím se! 

No... Tak aspoň že tak. Ještě aby se mně holka bála! Ale stejně... Nebojí se. Snad by se možná i trošku měla...?

Tok mých myšlenek přeruší její následná věta kterou s malinkou prodlevou doplnila tu první. I tak bys přece neviděl nic jiného než to co už mnohokrát před tím! Ne? 

Toš... S tim se nedá než souhlasit. I když...

Vracím se do kuchyně a plním rychlovarnou konvici skoro až po okraj. Jesus! Tahle výjimečná chvíle! Kdy něco nevařím jen pro sebe! Musím si to užít! Směju se sám sobě pod fúsky. Jaký čaj? Lipový. Ten nedá umřít! Už se směju nahlas! Snad mě neslyší?! Ještě by si mohla myslet že su blázen...? Su. Ale to nemosí vědět že... Naštěstí přes velmi tenké stěny slyším jak vedle proudí voda do vany. Ó Džovany...! Myš Lenky se mi z hlívy rozlétávají do celéhoširéhosvěta... A po cenzůře ani veta? Ale jo jo jo.... Cenzůruju si to hbitě skrytě. Vždyť taky... Ach. Co jiného? Jak jinak? A pak... Vytahuju z lednice vysočinu a z batohu rohlíky neboť saláma tež nedá umřit ne? A pak mi přišlo že se tam cachtá nějak moc dlouho! Ne...? No ale je to holka že...

Když pak konečně vylezla ven... No. Moje XXL oblečení jí bylo velké. To by nepřehlédl ani slepý. Stejně jako i to že má úsměv na tváři a je pocitově asi tak o 100% někde jinde než... Před hodinou? Asi tak. 

Pojď si dát něco k jídlu řikám jí a strkám na stoleček salám a housku. Dík řekne jen a rozvalí se na sedačce v pokoji a začne se cpát. Teď jdu do koupelny já. Když se vrátím tak je talířek před ní jako vyluxovaný. Hmmm... Řikám si v duchu že to mělo být pro oba ale... Neva no. Aspoň holka není líná se nažrat! Třebaže to na ní není vůbec vidět. Je jako proutek. A... Sakra! Raději nic. Jdu pro konvici s čajem a dva hrnky. Sedám si vedle ní a nalívám... Děkuji říká a malinko přitom skloní hlávku.....! Pijeme colu ó colu a neni to náhoda že u jednoho stolu! Jo no. Su magor. Koukám na ni a srkám čaj. Tak jako ona. Povídá mi něco ve smyslu že to ale máme pěkně zkurvené počasí že? A já přikyvuju. Jenom... Sakra! Ten slovník! Takové křehké stvoření...! Ptám se jí co škola a ona nadšeně brebentí. Bude z ní učitelka a... Pěkně sprostá teda! Najednou došel čaj. Mám ještě uvařit ptám se? Jo zní odpověď. Ale... No? Co ale? Nemohl bys... Třeba... Udělat svařák?! Jé!!! Holka! Ty mě teda ale vážně zajímáš!!! Mohl. A chceš mi pomoct? Kývne hlávkou zvedá se a do kuchyně jdeme společně. Liju červené do kastrolu a řikám jí kde má hledat skořici hřebíček a cukr. Hlídej to! Víš co máš dělat ne? Musím si odskočit. Podívá se na mne tak že až_! Ach. A potom už vůně svařeného naplňuje celou bytovku...

Vracíme se zpátky do pokoje kde pak rozlívám ten voňavoučký nápoj načež mi ona snad i překvapeně říká: Ty nemáš telivizi? Cha. Až teď si všimla?! Nevadí pokračuje. No tak! Sakra!! Jasně že nevadí!!! Pustím na komplu nějaké písničky jo? Dávám na YT náhodný výběr a první co hraje je Mika a jeho Relax! Tak jo teda! To to pěkně vyšlo. Posloucháme a ona do toho zpívá a máchá rukama: Relax! Take it easy!!! Ochto bezstarostné mládí... Další skladba kterou náhodný? generátor vybere je Black a skladba Wonderful Life. Zajímavé. Teď bych právě třeba zkonstatoval že: TAK URČITĚÉÉÉ! Jenže když se té cácorce vedle mne přitom podívám do očí přijde mi že malinko posmutněla... Nu což. Vždycky se najdou nějaká ta trápeníčka že. Ale taky se najdou chvilky kdy se podaří na všechno zapomenout...

Potom cítím víc a víc jak se mi svařák propaluje do hlavy a i jinde do těla a... Jí asi tež. Sundává si mikýnu bo jak mi pak! Řiká: Najednou vedro že? Ale je fakt že topení teda stále jede... A teď kývu hlavou jako oslík já jakože jo jakože máš naprostou pravdu! A pak! Nakloní se ke mně... Ke stolku... Ke konvičce se svařeným... Tričko je jí velký... Joj! Ty moje oči?! Nemůžou si nevšimnout dvou nádherných koziček které se k onomu pohledu naskytnou bo podkozenka se suší v koupelně že a... A ona si nemůže nevšimnout že se koukám a...

Koukáš se kam bys neměl.

Promiň.

Nene. To není obžaloba. To je konstatování. A co to s tebou dělá?! 

Kouká se na mě a...

A mně se dělá boule tam... Kdesi. Kam chodí touhy bez adresy...

Vzdychne. Hluboce. A. Nakloní se ke mně ještě blíž. Blíž. Blíž až tak že......se naše rty potkají. Ve všech těch přímkách rovnicích a průsečících.

Její pusa je horká a vlhká. A jazyk neposedný. Nemůžu se toho nabažit! Sakra!!! Jak rád bych ji položil na pažit_!!!

Může za to alkohol nebo... Nebe...? 

A já...

Nebráním se.

Snad... Měl bych vlastně? Což?

Hendehoch! Fstávámsse!! Rosumkaput!!!

Přisátiksoběrty. Jenom. Tak. Kývne hlávkou směrem k lůžku......

Rozum? Was ist das?

Dávno opustil mne. Ten zbabělec?!

Ach. Ach! Ach!! Ach!!!

Voní.

Touhou. Milováním. Mládím. Vším!!!

Svoje vlastní tričko jsem na ní roztrhl a hodil až někam ke dveřím a_! Laskal a líbal ta nádherná něžná kůzlátka a...

Tepláky si sundala sama se slovy: Tak pojď!

Oba nazí až na kůži... Ne. To je klišé... Tak co? Až na dřeň? Příliš dramatické. Ale...

Kundička bez jediného chloupku!

Ach!

To má hloubku!!!

Rozevírá se mi a křičí! Sssyčí!! Ochraptěle šepotá... No tak pojď! Udělej mi to!!!

Dělám co mi řiká. Mozek... Rozum... Eh. Odpočívají v pokoji. Nebo tak.

Dělám jí to.

Když zjistím že už déle nevydržím chci "odejít" ale!!!

Otto! Miami vice mne svými stehny stiskne a já!? ------------------>>>>>>

 

Oddechujeme... 

Dívám se na ni a ona na mě a v očích má takové... Nepojmenovatelné? Plamínky.

A kdyby už pak! V životě nikdy nic nebylo tak zbudou aspoň tyhle vzpomínky...

 

Byl jsem na i v ní a_! 

Teď jsme tak trošku v sobě navzájem...

 

A YT pořád hraje... Až teď mi to bleskne hlavou že:

 

Somewhere over the Rainbow...


10 názorů

Evženie Brambůrková
před 2 měsíci
Dát tip Benetka

Tak to je teda napínavé! :-))) Držím palce :-)


Benetka
před 2 měsíci
Dát tip

Jeho rozum...

Kdež? Ach! Přeci tam kde poklopec... :)

A!

Ještě nejsme ani v půlce....

Pokračování bude následovat možná ještě dness_


Janina6
před 2 měsíci
Dát tip Benetka, APodezDívka

Holka od sousedů? A "nebráním se"? Kde zůstal jeho rozum?

Napsané je to hezky, dobře se to četlo.


8hanka
před 2 měsíci
Dát tip Benetka

Svaŕák by sa dnes hodil...ale bez pokračovania...v našom dome by ani nebolo s kým:)))


Benetka
před 2 měsíci
Dát tip

_doplněno_


8hanka
před 2 měsíci
Dát tip Benetka

zítra už je dnes...a nič...pokračuj, prosím...u nás je pršavo, človeku sa nič nechce,  jeseň vonku i vo mne, ako o tom priam neskutočne  napísala Debbi, poteš...


Benetka
před 2 měsíci
Dát tip

Zítra.


8hanka
před 2 měsíci
Dát tip Benetka

už si vykáme??? Neboj, koncept 001 som pochopila, že  budú aj ďalšie...teším sa...ehm a časove sa to kedy udialo???


Benetka
před 2 měsíci
Dát tip

Vyste hrozny. Šak to je jen rozepsané. Bude pokračování bude to delší. Ale dnes už je skoro zitra takže... Z jitra znovu opět. :)

A jinak je to neskutečný příběh! :D


8hanka
před 2 měsíci
Dát tip Benetka, Gora

bude pokračko, však? Som zvedavá...dlhé zlatohnedé vlasy...hmmmm


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru