Výlet se svíčkou

Při koncích, kdy docházejí síly
a pokradmu se chýlí k Tobě tichý host.
A v uších hučí, a chtěl bys každou chvíli
ustát, proti hodinám se otočit
a držet v hrsti celou pravdu znenadání,
tu pravdu kterou potkals na scestí.

A v dálavách už jiné světlo bliká
a rozestlaný pokoj nás ke spánku zve.
A tam, kde dříve slyšet byla píseň,
tam kůrky chleba leží pod stolem.

Kdy zhasnu já? A kdy Tobě dojde
síla, kterou proudí Tvoje krev?
Na výlet se svíčkou se vydám znenadání.
A tři salvy za všechny spadané.