Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStředověk v nás
Autor
Madu
ten knoflík se utrhl,
když jsem za něj chytla
a místo kominíka jsem viděla smrtku
žebřík se převrhl
já pod něj vlítla
pátku se nebojím; vzdoruju čtvrtku
na dřevo neťukám,
dávno jsem vzdala
stvrzení pravdy o nezakřiknutí
zrcadlo rozpuká
když jako malá
tahám za červenou stuhu pro uřknutí
takhle se rozbíjím
pak střepy zametám
sedm let stagnace, sedm let hříchu
všem kočkám promíjím
že chtějí běžet tam;
přes cestu vedoucí k velkému tichu
Vždycky mi připadalo zvláštní, že žijeme v moderním světě, navíc v zemi plné ateistů, ale pověrčivost je v nás tak hluboce zakořeněná, je to jako bychom si s sebou někde hluboko nesli kousek středověku.
7 názorů
Kromě toho, že je to moc hezky napsané, mi to dobře evokuje všechno možné a většinou hezké, takže dík
Pardon, měl jsem na mysli film Slunovrat, samozřejmě. Takový středověk bych pochopitelně nebral.
Pověry počítají s přítomností záhadna v našem světě. A já mám záhadno ráda.
Mně to zas tak moc středověk nepřipomíná. Spíš doby nedávno minulé. Věřil jsem že chodí klekánice. Teta nás jí o prázdninách strašila a my ji postrašeně vyhlíželi. Nedovolili jsme si po tmě už někam chodit a spořádaně se vraceli domů, když chodila. Něco to mělo do sebe.
Báseň přesvědčivá. Středověkem jsi mi připomněla film Úsvit a to byl opravdu středověk - hrůza.
Kdesi se přece zpívá - snad Lucie - Středověk neskončil, středověk trvá...
Živý začátek a závěr k zamýšlení, propojené pořekadly. Řekla bych, že své básně víc propracováváš a vylepšuješ. Je znát, že tě to baví...
Moc fajn báseň.
A já si myslím, že pověrčivost patří k těm tenkým vlákénkům, které nás ještě spojují s... čímsi prapůvodním...?