Švejk a generál Pavel

Švejk seděl v hospodě U Kalicha, kde popíjel své oblíbené pivo, když do lokálu vrazil generál Petr Pavel, celý zachmuřený. Když ho uviděl, zamířil rovnou k jeho stolu a bez váhání si přisedl.

"Švejku," řekl generál a zamračeně si přehodil nohu přes nohu, "potřebuji poradit. Tady mi noviny vyčítají, že má manželka by měla dostávat nějaké náhrady za svou veřejnou činnost. A to teď, v době krize. Všichni si myslí, že je to zbytečný luxus. Já jsem o to nepožádal, ale stejně mi to teď dávají za vinu. Jak to mám vyřešit?"

Švejk na generála mrknul a pohladil si břicho, jako kdyby právě dojedl nejlepší oběd. "Pane generále," začal moudře, "já vám poradím něco, co byste možná nečekal. Víte, když se voják dostane do bažiny, nejlepší je se nehýbat. A bažina, to je něco, co vás vtáhne hlouběji, čím víc se cukáte. To jsem slyšel od jednoho, co na vojně hlídal bažiny."

Generál Pavel pozvedl obočí. "A co tím chceš říct, Švejku?"

"Je to jednoduché," pokračoval Švejk. "Lidi teď mají nervy na pochodu, když vidí, jak všechno zdražuje, a najednou se dozvědí, že někdo dostane sto tisíc měsíčně jen tak za nic. Třeba i kdyby to bylo spravedlivé a správné, těžko jim to vysvětlíte, když mají v kapse sotva na rohlík. Takže co bych udělal já? Zaprvé, nic bych nechtěl. A zadruhé, bych s tou paní Pavlovou, teda s vaší paní, otevřel nějakou tu polévkovou kuchyň pro chudý. Nebo bych jí nechal pár korun dát do těch charit. Lidi mají rádi, když bohatí rozdávají. To je pak žádná bažina nevcucne."

Generál chvíli přemýšlel. "To je docela rozumné, Švejku. Ale stejně, já o ty peníze ani nežádal, to někdo jiný za mě."

Švejk si odkašlal a s rozjařeným výrazem dodal: "Ale to nikoho nezajímá, pane generále. Na světě je taková pověra, že když někdo něco má, tak to určitě chtěl. Je to jako u vojny – když vám dají lepší kasárna, tak si všichni myslí, že jste si to u generála vyžebral, a ne že vám to jen tak přidělili."

Generál se zamyslel, pokrčil rameny a pokynul hostinskému, aby přinesl pivo. "Možná máš pravdu, Švejku. Někdy je lepší se nehýbat v bažině. Tak já té mé paní navrhnu, že místo náhrad se dáme na charitu. Aspoň budou lidi klidnější."

Švejk se na něj spokojeně usmál a přihnul si ze svého půllitru. "To je ono, pane generále. A uvidíte, že vám budou ještě tleskat."