Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBohyně
26. 06. 2002
1
0
772
Autor
KOLIČ
Až ztratí se mi
a s ní i hvězdy, které září,
a až obrátí se k zemi
a uvěří, že lháři nejou lháři,
jen domýšlivci, co na kolenou
plazí se jako hadi
daleko za ozvěnou
svých výmyslů a mládí,
pak orosí snad trochu svoji tvář
a uvěří, že nechci, nejsem žádný lhář,
když říkám:
"Tak moc, tak moc,
že dýchat nemohu,
jsi krásná, moc, tak moc,
že vidím v tobě něco
a mluvím s tebou o Bohu."
Zajímavá báseň, trochu pokulhává rytmus a ve čtvrtém verši chybí písmenko, nicméně je to rozhodně zajímavé.
chtělo by to propracovat,...zkrátit některá zbytečná spojení...už proto, že jsou v textu zajímavé myšlenkové obraty, obzvlášť v první strofě...(i.... "a" v řádku: "s ní i hvězdy, které září," mi přijde zbytečné a navíc... ubírá důraznost sdělení i pocitu v básni... ;)