NarkoDeprese

 

Moje myšlenky dělají mi starosti,

Den co den dohánějí mě deprese a úzkosti.

Asi už mám narušenou osobnost, 

Už neznám svou pravou totožnost.

 

 

Kdyby to šlo z hlavy vymazat ty noční můry,

Ve snech mě chtějí zabít příšery a stvůry.

Moje duše je plná negativní energie,

Nepomohli ani odborný terapie.

 

 

Další nový den a život bez cílu,

Už nenacházím nikde v sobě novou sílu.

V depresi sama, ve tmě v pokoji sedím,

Co dál semnou bude, apsolutně nevím.

 

 

Kolík takových chvil depresivních ještě unesu?

A kolik zklamání ještě přes srdce přenesu?

Život můj je plný nátlaku a stresu,

Už opět přichází ta depka, zase se třesu.

 

 

Tělo bez duše, duše bez svědomí, svědomí bez srdce,

,,To radši všeho konec! Stačí mi tahle lekce!”

,,VZDÁVÁM SE! Já na tenhle svět stejně nepatrim!”

Sobě i mému okolí, tak všechno provždy usnadním!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---