Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
V Indii, v indickém městě, v jedné indické ulici toho indického města byl indický dům, kde žil Ind Sandeep Sunil Vijay Rajesh Suraj Aman Himanshu Aryan Ravi Akshay Arnav Sandalí a provozoval obchod s obchodními povozy. Sandalí byl běžným Indem, nosil běžné indické oblečení, jedl běžné indické jídlo a nadto měl běžnou indickou rodinu a jednoho skoro běžného kamaráda Natukiho, kterého neviděl přes 30 let, ale nyní Natuki si neznámo jak zjistil Sandálího adresu a stál s kufírkem na prahu a s prstem na zvonku. (Sandalího dům disponoval i domovním zařízením běžným v Indii.)
"Sdrafím tě můj dáfnì kamarate Sandálí, nefiděli jsme se skoro přes třiscet a proto bych se u tebe rad ubytofal."
"A proč mluvíš německým přízvukem?" Podivil se Sandálí.
"Pracoval jsem přiliš dloucho v Nemeckchu."
"A to sis tam nic nevydělal, že se teď cpeš k nám?"
"No, pracofal sem jako lefna pracovni sila a všechny sfoje penize sem utratil za svou nemeckhkou firmu, která zkrachovala."
"Bože! Neříkej že máš dluhy!"
"To mám." Smutně se zadíval Natuki na své nohy ve vietnamkách. "Ale neboj, to sou dluchy nemeckchký, ty se v Indii neplatěj."
"To se mi ulevilo Natuki, že sis přivezl jen to nejnutnější a dluhy nechal v Německu. Jak dlouho tady chceš zůstat?"
"Neboj dávní přítely Sandalí, jen co se postafím na flastni nohy, pak fipadnu."
"To rád slyším Natuki!"
Tak se Natuki ubytoval u Sandálího, ale na své nohy ne a ne se postavit, chudák Sandálí z toho dostával tik v oku a začínal trpět levostrannou šilhavostí, která pokud není léčena může za určitých podmínek, například výbuchem sopky přejít až v akutní selhání života v neprospěch šilhajícího. Zatímco ale Sandálí poctivě si vydělával rupie (indická českokoruna) prodejem obchodních povozů, sloužících k převážení zboží. Natuki se nehnul z domu a až podezřele často se coural za Sandálího ženou jmenující se Sanjana Anjali Priya Simran Reena Supriya Puja Gayatri. To začínalo být i Sandálímu docela podezřelé, když jeho žena začínala trpět akutními večerními migrenámi, což si vyžádalo vážný rozhovor s Natukim.
"Natuki!" Začal zvážně Sandálí. "Musíme si promluvit."
"O co jde přifteli, snad bys mě teď f ofdobí monzůnů nechtěl vychodit fen?" (Indická obdoba české zimy).
"No, spíš je mi divné jak často se pohybuješ kolem mojí ženy."
"Ach ták, to ja jen z dobfrého srce, dyž ty si celí ten f praci."
Sandálímu došli slova, neboť netušil, jak dobrého přítele v Natukim má. Sandálí přestal šilhat a po večerer usínal poklidným spánkem, nevšímaje si nadále Natukiho a ani ho nechtěl vyhodit z domu do monzunů.
To trvalo shodou neuvěřitelných náhod celých devět měsíců, než Sandálího žena neuvěřitelným štěstím porodila holčičku, aniž by po tu dobu se Sandálím spala. Sandálí byl vzdělaným mužem a tak shledal, že celý život co obchodoval s obchodními povozy věřil mylně v hinduismus (indická obdoba křesťanství) a nechal se pokřtít jako správný indický křesťan v Ganze (indická obdoba Vltavy) a stal se následovníkem Ježíšovým, díky tomu přijal početí bez manžela za věc uskutečnitelnou a svou ženu považoval za potenciálně svatou.
Pěkný příběh. Špatné zprávy se někdy mění v úplně jiné, pokud jsou další špatné zprávy neúnosné. (Protože by nám mohla vzniknout velká hromada "ee", jak by řekla miminka, a na tuto velkou hromadu se může jen přidávat a nikoli ubírat a přehodnocovat, protože bychom začali dělat nepořádek.)
Co je Sandálího štěstí proti tomu našemu – že máme tady na Písmáku tebe!
P. S. Nejdříve jsem si pustil sunitskou verzi, což mělo obrovskou výhodu, protože jsem kvůli svižnému tempu a hlasitějšímu hudebnímu doprovodu všem tvým slovům nerozuměl. ;-)