Hlavou napřed

Možná se s tím potýkáš i ty

po dlouhém dni zvolna opitý

přicházíš před dveře svého domu

doprovázen burácením hromů.

Zvoníš, nikde nikdo, leč

paty poškrábe ti na trávníku kleč,

a ty vsouváš klíče do zámků

řešíc stále tutéž hádanku.

Snad už tu byla, nevím sám

z obrazu zbyl jen pouhý rám,

tak zavíráš za sebou dveře

jako mladý milenec po nevěře.

Ještě jednou, každý den znova

zahouká z lesa šedavá sova.

Zahouká odnes si svůj pytel omylů

nech jej za splavit po proudu na Nilu.