Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChodím rád po Karlově mostě
Autor
Day
Chodím rád po Karlově mostě.
Člověk odsud může obdivovat mnoho pražských památek. Všem jim asi dominuje Pražský hrad se Svatovítskou katedrálou a Národní divadlo na druhé straně řeky Vltavy. Ale největší krása se nachází na mostě samotném. Není soustředěna na jedno místo, je rozprášena po celé jeho délce. A pohybuje se.
Ženy na Karlově mostě. Poklad, který není třeba objevovat. Prostě jdete a potkáváte jednu krasavici za druhou. Většinou cizinky, ale to nevadí. Stejně s nimi nikdy neprohodíte ani slovo. Jen se koukáte a kocháte. Míjí vás po tuctech. Čím je tepleji, tím jich je víc. Tím skromněji jsou oděny.
A hle. Tady je jedna skoro by se dalo říct bohyně. Stojí na kraji mostu a usmívá se. Cvak. Její přítel ji fotí. Něco řekne. Nerozumíte. Tipujete ji na Norku. Severská krása. Uchvátila vás. Jako před ní tisíce jiných.
Toužíte překonat ostych a zeptat se jí na něco svou lámavou angličtinou, ale nezmůžete se ani na „Hou du ju du.“
Pomalu odchází. Koukáte se za její krátkou sukní a jejíma dlouhýma nohama, které ji nesou pryč od vás. Pochvíli se vám ztratí v davu.
Už nikdy ji znovu neuvidíte. Odletí do Norska. Vezme si svého přítele. Porodí a vychová jedno dvě děti…. Bez vás.
Zaměříte svou pozornost jinam. Další dvě víly vám jdou vstříc. Japonské studentky – poznáte podle ISIC karet zavěšených na krku.
Kocháte se.
Karlův most je plný krasavic.