LITERÁRNÍ TVORBA CHATBOTA AI (1)

 

Svedete napsat báseň v žánru quirk?

 

(Odpověď nazpátek netrvala ani vteřinu.)

 

 

ChatGPT

Jasně, tady je báseň v žánru quirk:

 

V parku skáče kocour v klobouku,

s jablkem v ruce, co mluví o louce.

Příběh vypráví o žábu s křídly,

co snila o moři a plaveckých rybách.

 

Na lavičce se miška dívá,

s brýlemi na nose, vypadá tak živě.

Čte knihu o tom, jak létat v noci,

s hvězdami ve vlasech, co zpívají v trojici.

 

Ale hu-hu! Teď přichází vítr,

s deštníkem v ruce a v bílém kabátě.

Tancuje s tramvají, co se ptá na směr,

všichni se smějí, je to podivný ber.

 

Sněhulák na pláži, tak drzý a žvýká,

slunce se směje, moře v něm svítí.

Svět je podivný, jak v pohádce sní,

každý den je zázrak, co nikde jinde není.

 

Tak pojďme tančit, skákat a hrát,

v zemi fantazie, co nikdy nezná zrad.

Protože život je quirk, to víš i ty,

všichni jsme součástí těch bizarních her!

 

 

A co napsat povídku v žánru quirk, a to včetně dialogů, dokázala byste?

 

 

ChatGPT

Samozřejmě! Tady je povídka v žánru quirk, která hraje s bizarností a vtipem.

 

Název: Ztracený klobouk a králík s brýlemi

 

Na malebné ulici v malém městečku jménem Krysí Doupě, kde se občas procházel i samotný králík, žila paní Božena Pěstunka, význačná sběratelka podivných klobouků. Měla jich víc než prstů na rukou a nohou dohromady. Mezi nimi vyčnívaly klobouky s ponožkami, klobouky s ovocem a dokonce klobouk ve tvaru toalety.

Jednoho slunného rána se Božena rozhodla, že si pořídí nový klobouk, a vydala se do oblíbeného obchodu "Kloboukoložnice". Když vešla dovnitř, zahájil výbuch barev a tvarů oslnivý zmatek.

„Dobrý den, paní Pěstunko!“ zvolal prodavač, pan Šlahoun. „Máme nový přírůstek – klobouk vypadlý z pohádky!“

„Z pohádky? A může mluvit?“ zeptala se s nadějí v hlase.

„Samozřejmě! Ale jenom pokud mu budete zpívat,“ vysvětlil pan Šlahoun s vážným výrazem.

Božena se uchechtla a hned zkoušela klobouk. Když ho nasadila, ozval se melodický hlas: „Dejte mi, dejte mi, něco k smění!“

„Nechci ti dát nic, ale ty zpívej, a já ti dám mufin!“ řekla Božena a započala malou improvizaci.

V tom momentě se na pultu objevil králík celé bílé barvy. Nosil brýle a vypadalo to, že se zabývá chemií, neboť měl mezi drápky chemickou soupravu.

„Co tu děláš, králíku?“ zeptala se Božena večer. „Omlouvám se za to, že jsi mým písním budeš muset tleskat!“

„Já jsem profesor Hops Dozink, expert na výpary a ekstrakce!“ řekl králík, zatímco si posunul brýle na nose. „A navíc, jsem na misi!“

„Misi?“ vyvalila paní Pěstunka oči. „Jako Asterix?“

„Skoro. Hledám klobouk, který má schopnost teleportovat k šálku čaje a cupcake. Bez něj nemohu skončit svůj výzkum!“

„A hádej co? Jsem klobouková specialistka. Takže sečtu dva a dva a zjistím, kde je tvůj klobouk!“

A tak se společně pustili do pátrání. Krajina města se zdála jako mírný labyrint klobouků a králíků. Každý krční ohyb byl obydlený podivnými tvory.

„Podívej, volavky s monocle!“ zvolal profesor.

„Ty se tak přece jmenují, ano?!“

„Ne, to nejsou volavky. To jsou myšlenkoví ptáci z Dálkového ústavu! Myslí se tam, kde nikdo nemyslí!“

Po několika hodinách, trapné písničky a smíchu se dostali do trochu zapomenutého parku, kde na lavičce seděl klobouk s teplým šálkem čaje.

„To je ON!“ vykřikl profesor Hops. „Nasaď si ho, Boženo!“

Božena si s klobouk levitovala, co by za to dala!

„Kde to jsme?“ ptala se, když ji prstem instruoval, aby zpívala znovu.

Najednou se parku blesklo a kolem nich se objevil obrovský džbán se slanými muffiny.

„To bylo fajn, králíku. Myslím, že se těm muffinkům bude líbit moje kostkovaná fialová.“

A tak paní Pěstunka s králíkem o brýlích a jejich novým kloboukem začali slavnostní čaj.

A od té doby spolu pořádali pikniky, experimenty s klobouky a občas si s sebou vzali i myšlenkové ptáky.

Konečně, život v Krysím Doupě byl tak podivný, jak jej mužíček v klobouku a králík s brýlemi prostě milovali.

 

Doufám, že se ti povídka líbila! Jakákoliv další přání nebo úpravy?

 

 

A co se pokusit o více nežli seriózní povídku v žánru quirk s dialogy – z prostředí běžného všedního dne na městské ulici?

 

ChatGPT

Název: Kávový paradox

 

(Tu je slunečné ráno na městské ulici, kde se mísí vůně čerstvé kávy s hlukem aut a hovorů lidí. Dva muži, Martin a Pavel, postávají před malou kavárnou, do které právě vchází spousta dalších lidí.)

Martin: (s úsměvem) Ty jo, Pavle, dneska je ten den, kdy se všichni rozhodli, že potřebují kávu. Podívej se na tu frontu!

Pavel: (zírám na frontu) To je pravda. Kdo by si pomyslel, že espresso může být takovou atrakcí? Vypadá to, jako by se tu kávový festival konal.

Martin: (sarkasticky) No, možná je! Mělo by se to přejmenovat na „Kavárna v zoo.“ Každý je tu jako zvědavé zvíře. Kdo ví, co z toho vyleze.

Pavel: (směje se) Takové zvíře bych chtěl vidět! Třeba kávový slon. Jak si představuješ, že by to vypadalo?

Martin: (představivě) No, měl by velké uši a na nich by měl espresso šálky. Když by se napil, vystříkl by cappuccino z chobotu.

(Před nimi se objeví starší paní s psem. Pes je zjevně nervózní a neustále se ohlíží.)

Pavel: (k paní) Hezky se postaráte o svého malého kamaráda! Co ho tak trápí?

Paní: (s úsměvem) To je můj Max, víte. Dneska ho vzbudila káva. Prý mu uvařila silnější, než obvykle.

Martin: (nadhazuje) Možná by mu měli udělat nějaké kávové psí pamlsky!

Paní: (zúží oči) To by bylo fajn! Ale víte, co by se stalo? Max by byl tak hyperaktivní, že by začal běhat za tramvajemi. A tramvaje se nemůže vzpamatovat!

Pavel: (souhlasí) No, to by byl kávový zmatek! Třeba bychom mohli vytvořit kávový park, kde by se mohly zvířata projevit. Žádná elektrická zařízení, jen stromy a káva!

Martin: (začne se smát) Kávy s přírodními přísadami! místo ráno, by to bylo kávové poledne – všichni by mohli hodovat na espresso a čuchat k přírodním vůním!

(V tu chvíli přišel barista, který zaslechl jejich hovor.)

Barista: (úsměv) Omlouvám se, pánové! Mohl bych vám nabídnout něco speciálního? Třeba „Maxův espresso shot“?

Martin: (odpovídá rychle) Pouze pokud je to bez kofeinu! Pes by mohl a) vyvinout vynález budoucího parkoviště tramvají, nebo b) se prohánět ulicemi jako blesk!

Barista: (s úsměvem) V tom případě mám pro vás „Kávové paradox“ – kávu bez kofeinu, která zároveň dodává energii. Ideální na všechny ty městské bláznivé nápady.

(Pavel a Martin se na sebe podívali, pak se začali smát.)

Pavel: Tak to vypadá na náš den! Kdo by si mohl myslet, že od kávového festivalu začneme vytvářet naši vlastní zoologickou zahradu?

Martin: (rozhodně) No, když budeme mít kávu a dobré přátele, všechno je možné, ne?

(Trojice se pak začne smát a jejich rozhovor se ztrácí v ruchu města, zatímco zbytek lidí ve frontě se nachází v úžasném kávovém paradoxu svého každodenního života.)

 

 

Úžasné!

Sepsáno za necelou vteřinu!

Třebaže k obvyklé podobě povídky chybí například popisy prostředí nebo charakterů.

Děkuji.

 

ChatGPT

Děkuji za vaši zpětnou vazbu! Rád vám pomohu doplnit popisy prostředí nebo postav, pokud máte na mysli konkrétní témata či náměty, které byste chtěl prozkoumat. Můžete mi poskytnout více detailů o tom, co byste si přál zahrnout?

 

---