Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa co všechno mám
Autor
Zajíc Březňák
listopad 2024
Mám na roli toaletního papíru a pecen chleba, na dvě žluté kuchyňské cibule, na kalendář s obrázky Josefa Lady či Alfonse Muchy, nemám na tu krásnou holku, která mi kalendář prodává. Mám však taky na diář na příští rok, mohu si dovolit propisku, která píše modře, láhev octa a tlačenku z Kauflandu – a to je teda kauf!
Mám na litr polotučného mléka, na deset vajec z chovu na podestýlce, ale nemám na kravín ani drůbežárnu, mám na kilo banánů, nejvíce mi chutnají ty hodně zralé, mám na prostěradlo a na nové boty si našetřím.
Mám na akrylové obrazy od kamaráda Jirky Vondry, ale nemám na Vangoghovy Slunečnice, můžu si pouštět Nirvanu na You Tube, ale musím se smířit s reklamami, mám na koňský salám, ale ne na koně.
Nemám na cadillac a ani bych ho nechtěl, nemám na nový laptop a ani ho nepotřebuji (aspoň zatím), nemám ani na lázně, drahé čaje, kubánské doutníky, ale je mi to jedno, protože mám na nové ponožky od Vietnamce.
Mám na levnou kávu, mám i na kafe z automatu, mohu si dovolit platit internet, mám na nájem (aspoň zatím), energie a na poplatek do knihovny, mám na lístek na autobus a můžu se svézt dokonce i po železnici („vlakem je to vždycky větší výlet,“ říkala jedna holka s velkými... balónky), nemám na školné, ale to je jedno, studovat už nechci.
Mám na gothajský salám, na půl kila citronů v síťce, na kilo pomerančů, mám na uzeného lososa (když je ve slevě), na kalendář s hanbatými obrázky (pokud se ještě vůbec prodávají).
Nemám na Karlštejn ani Karlův most, nejsem Petr Kellner, ale stále žiju, nezahynul jsem na Aljašce, ještě si můžu koupit červené tričko nebo bílého kozla (i když toho stěží) a poslouchat Nohavicu.
Mám na novou peněženku, ale nešetřím si dost na důchod, nemohu si dovolit vlastní bydlení a jednou možná nebudu mít ani na vlastní pohřeb, ale to je mi zatím jedno.
Mám na čokoládu Milka, ale nemám na ni chuť. Kupuji si tuzemák, nemám na rum z Dominikánské či jiné banánové republiky.
Mám na krabičku s prezervativy a když na to dojde, budu mít i na viagru, ale nemám a nikdy nebudu mít dost na lásku.
24 názorů
Mne to pripomínalo poéziu v próze, super čítanie
Kromě skutečného zboží tu máš dvakrát, na co nemáš. V poslední větě, kde jde snadno doplnit, že za peníze lásku nekoupíš. To mnoho lidí potvrdí. A hned v první větě máš, že nemáš na tu krásnou holku, co prodává kalendáře. To by kdekdo řekl, že se máš alespoň pokusit. Z toho vyplývá mnoho variant, co koho může napadnout. Celkově mně z toho vyplývá, že zdánlivě jednoduché věci, vůbec nejsou jednoduché.
Přečetl jsem znovu. Moc se mi ta parafráze skutečných a neskutečných hodnot líbí. "Skvělý fejetonek," říkám si.
8hanka, děkuju moc za návštěvu, taky nemám ani řidičák, takže ani ten cadillac by mi nebyl k ničemu... Leda bych ho někomu mohl darovat... Jinak ale myslím, že automobilismus a jeho obrovský rozvoj, ke kterému došlo v průběhu 20. století a který bohužel stále trvá, je jedno velké zlo. Zkrátka nepatřím k jeho fanouškům.
Zajíc Březňák
před 4 týdnyPrózo, ano, souhlasím a děkuji za nominaci.
Tvoj sumár je vyčerpávajúci, v niečom máme zhodu, v inom nie
(načo by už mne boli prezervatívy a krásná holka...ani hanbatý kalendár ma neláka, dostávam s fotkami vnuka), na pohreb mám, resp. na spopolnenie, obrad ako taký nechcem, čo ma je po tom, čo bude potom), tiež mám len tuzemák, krásne vonia vo vianočných koláčikoch...
"Já na to mám - všechno zaplatím, všechno utratím" kedysi populárna skladba tuším z 1984 roku...
podobne si môžem spievať i ja - keď z dôchodku zaplatím pravidelné platby a nakúpim potraviny , nevyskočím si...( ako sa ďalej spieva - ja si poskočím, ja si vyskočím...)
Autá ma nelákajú, ani šoferák nemám, nemala som naň nervy...do kelu, čo všetko nemám...ale stále mám oveľa, oveľa viac...
Můžeme text nominovat do soutěže PM?
Fakt moc sympatický text, schovám si ho, abych se k němu mohla pohodlněji vracet.
Zajíc Březňák
před 2 měsíciAvoxi, děkuji za návštěvu, nejspíš je tam od obojího něco, ale psal jsem to hlavně pro radost. :-)
K3, jak se říká ve filmu Návrat Sommersbyho: "Vydělat devět set a utratit tisíc není bohatství."
Zajíc Březňák
před 2 měsíciTak, pokud Ti to nebude vadit, Janino, rád Tvůj nápad použiju. :-)
Tak se mi chce říct - to se chlubíš, nebo lituješ? Já zase říkám - co potřebuji, na to mám a na co nemám, bez toho se obejdu... Ale pěkné, jako když bilancoval Robinson na opuštěném ostrově.
Má to velký rozměr. Při Kellnerovi mě zamrazilo. Já taky nesnáším ty řečičky o chudobě. Co to je?
Děkuju všem.
Janino, to s tou absencí chuti na čokoládu Milka je moc dobrý nápad, jen lituji, že mě nenapadl. :-)
Po přečtení si říkám – máš na víc...
Proboha Filipe, ať tě ani na milisekundu nenapadne to brát vážně! Jenom jsem se snažil být trochu vtipný. Pociťuji enormní zalíbení ve tvém dílku. Přemýšlím, jestli tě dokonce nemám pochvalně poplácat po zádech... ;-)
každý má na to, co potřebuje, bez debat...a pokud ne, někde dělá chybu
Pěkné, chytré, dobře se mi četlo, místy už mi v tom výčtu trochu vadilo, že se tolik točí kolem jídla... U věty "Mám na čokoládu Milku, ale nemàm..." mi v hlavě naskočilo "na ni chuť" ;) Celý text je fajn, závěr pak pro mě nejsilnější, posune smysl do nové roviny...
máš, co chceš ... nebo nechceš dost :) ne, vážně - vypadáš, že víš co chceš. Ty jo, ty máš, co chceš :)
Skvělý text, Zajíci. Polemika o řazení "položek" tvého seznamu tady není na místě, pointa hovoří za vše.