Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Humlovo prokletí II.

27. 06. 2002
3
0
1610
Autor
Seregil

Je to na dlouho...

 

„Posypte zemi bylinami a proveďte očišťující rituál,“ pokynul mladším členům druidského řádu mladý muž v kožené zbroji. Mírný větřík si pohrával s jeho dlouhými kaštanově hnědými vlasy. Stál před mohutnou armádou lidí, trpaslíků, elfů a hobitů. V pravé ruce svíral těžký jednoruční meč, v levé kovové žezlo ozdobené několika velkými smaragdy. Přitom sledoval temnou postavu v čele hordy oživlých mrtvých. Kousek stranou se držela skupina lidožravých obrů. Muž s žezlem se otočil ke své armádě. V tvářích trpaslíků spatřil odhodlání a kradmé pohledy po elfech. Ti byli bledší než obvykle, ale své luky drželi pevně. Hobiti si nervózně počítali šipky do kuší. Lidé navlečení v plátových zbrojích – ti jediní seděli na koních – upírali své zraky na muže se žezlem. Jeden z nich s korunou na přilbě pobídl svého koně. „Rybane, kdy zaútočíme?“ „Brzy, můj králi,“ odpověděl Ryban a obrátil se k pláni, kde se formovaly řady mrtvých znovu vrácených do života s krutou bolestí. Ryban cítil jejich utrpení a bylo mu k pláči. Věděl dobře od Druidů, že rituál nemusí zabrat zcela, je třeba porazit samotného původce tohoto zla. O obry se postarají trpaslíci, pomyslel si a předal v duchu rozkaz jejich vladykovi. Mrknul na trpaslíka v rytířské zbroji. Ten se uklonil a pokýval hlavou. „Zesnulý Humle, dej mi svou sílu!“ vykřikl Ryban. „Do útoku!“ Rychle vyskočil na svého hnědáka a pobídl ho patami ke cvalu. Královi lidé vyrazili na svých koních. Přitom elfové ostřelovali vysokými oblouky armádu mrtvých. Hobiti se pomalu rozmisťovali po bocích jízdy. Trpaslíci vyrazili se strašným rykem proti obrům. Srážka byla strašná. První vlna mrtvých padla pod střelami elfů. Lidé na koních vjeli do mrtvých nešťastně, protože koně se začali vzpínat, když ucítili pach mrtvých. Ryban to očekával. Zamával žezlem. „Karch meliar – antandan.“ V ten okamžik vzplály pláně bílým oslepujícím plamenem. Druidské kouzlo začalo účinkovat. Oživlí mrtví po styku s plameny padali k zemi a rozpadávali se. Temná postava uskočila z dosahu plamenů. Pak se vrhla vpřed. Rozmetala jezdce a blížila se k Rybanovi. Ryban pozdvihl žezlo. No, teď jen doufám, že to prokletí se obrátí tam, kam původně směřovalo, pomyslel si Ryban. Povedu tvou mysl i ruku ozval se mu hlas v mysli. „Bethaniel te ruthmar,“ procedil Ryban kouzlo mezi zuby a napřáhl žezlo proti temné postavě, která se blížila. V ten okamžik Rybana i zhmotnělého Háthana – teď již Ryban věděl proti komu bojuje – obklopila modrozelená záře a oba je pohltila. Světlo zmizelo a na bojišti zůstali jen zmatení obři, kteří klesali pod náporem trpaslíků. Když viděli, co se stalo rozutekli se.

 

Káne, kam zmizel Ryban? Do mimoprostoru, naplnila se kletba Humlova žezla. A co Ryban? Vždyť víš, že na tuto bitvu se připravoval tak svědomitě, jak jen dokázal. Učil se a teď … Klid má spravedlivá, Ryban se vrátí zpět, jen musí Háthana zbavit hmotného těla a víš, že do mimoprostoru nesmí zasáhnout nikdo. Budiž.

 

Ryban se probral. Ležel na rozlehlé pláni bez stromů. V ruce držel meč a žezlo. Hm, a co teď? Zeptal se sám sebe. Zvedl se. No vydám se někam a budu hledat někoho. Snad mi tu někdo poradí.

Háthan se probral. Ležel na skále a všude kolem bylo moře. „Za to mi zaplatíš Káne!!“ zařval zuřivě. Odpovědí mu bylo šumění moře.


hurvinek
29. 10. 2002
Dát tip
DOCETL JSEM A jsem potesen jen tak dal

Josefk
05. 08. 2002
Dát tip
:-)

Jeanne
01. 07. 2002
Dát tip
náhodou, pěkný ,já to dočetla T

Nuitík
27. 06. 2002
Dát tip
béééé, já těmhle Hobitínům nepanimáju a přiznávám, že jsem to nedočetla :o( prostě nevím, no..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru