JEN NĚKOMU SDÍLNÝ QUIRK NA ODĚSKÝCH SCHODECH

https://www.youtube.com/watch?v=ZfNgUHB5RDk

Ve zhruba minutovém intervalu po obou stranách údaje 37:38 délky příběhu jednoho z dílů televizního seriálu o případech detektiva Murdocha se v příslušné scéně děje každému z diváků i divaček znalých dějin světového filmu uděje cosi jako svého druhu déjà vu.

Dotyčná seriálová scéna se odehrává po celé délce širokého venkovního schodiště před centrální torontskou bankou, kterou zrovna vyloupili muž se ženou, víceméně manželé.

Na vrcholu schodiště po nich zůstal kočárek uvnitř s bezmocným batoletem, který se vydává nikým neřízen dolů po krkolomných schodech.

Která 2/dvě známá filmová díla z předchozího popisu ihned určíte jako původní inspiraci?

Já tedy Bonnie a Clyde, film režiséra Arthura Penna z roku 1967.

A ještě tryskověji Bronenosec Poťomkin, čili Křižník Potěmkin, veledílo Sergeje Ejzenštejna natočené v roce 1925.

Z něhož je v každé kvalitní učebnici kinematografických dějin citován jeden z vrcholů filmařského velemistrovství, tedy scéna známá jako Masakr na oděských schodech, z níž každému z diváků na celý život utkví obraz dolů po schodišti hrkajícího proutěného dětského kočárku.

Pokud ne, má posléze k dispozici celý arsenál bídy českých televizních seriálů, v nichž se, neboť od státu nepožaduje opak, s čímkoli filmovým zaručeně nesetká.

Obdobně jako já až do dnešního rána, kdy jsem prostřednictvím čichače google.com narazil v časopise Iluminace na osvícení následujícím odstavcem:

Výrazným a specifickým způsobem se zásahy do citátů uplatňují ve Schodech Zbigniewa Rybczynského, kde je skupina Američanů, reprezentantů současné konzumní společnosti, bezprostředně, fyzicky konfrontována se slavnou scénou masakru na oděských schodech z Ejzenštejnova Křižníku Potěmkin: ,,Účastníci výpravy na oděské schody( ... ) se noří do proudu událostí, zakoušejí fenomén pobývání uvnitř filmové reality.''

Na základě střetnutí citovaného a těch, kdo se do citátu vetřeli, se vytváří složitá síť vztahů (představitelé obou kultur se výrazně odlišují, projevuje se tu naprosté nepochopení, ale vznikají také překvapivé analogie).

https://www.google.com/search?q=Zbigniew+Rybczynski%27s+staircase&sca_esv=709b511fa7f06afb&sxsrf=ADLYWIJNEwkhKOhx4G5khrUcqmdTOj3WXQ%3A1731490807028&source=hp&ei=9nM0Z5iEPIyBi-gPs6K58AI&iflsig=AL9hbdgAAAAAZzSCB9V8APlvV1cxb_-NE5lQRlMCPdAM&ved=0ahUKEwiY1-3zgdmJAxWMwAIHHTNRDi4Q4dUDCBY&uact=5&oq=Zbigniew+Rybczynski%27s+staircase&gs_lp=Egdnd3Mtd2l6Ih9aYmlnbmlldyBSeWJjenluc2tpJ3Mgc3RhaXJjYXNlMgcQIRigARgKMgcQIRigARgKSJYPUABYAHAAeACQAQCYAY4BoAGOAaoBAzAuMbgBA8gBAPgBAvgBAZgCAaAClwGYAwCSBwMwLjGgB9AD&sclient=gws-wiz#fpstate=ive&vld=cid:d5c760ef,vid:jhQftemBkF8,st:0

Co se týče žánru předchozího filmu, jsem ochoten hájit stanovisko, že (třebaže jako kategorie tak v mnoha ohledech navenek vyhlíží) se nejedná o reprezentanta žánru quirk, nýbrž o záležitost, kterou by bylo záhodno žánrově označovat jako perzifláž.

Neboť jeho základním účelem je tu až nevybíravě zlostné zesměšňování či posměšné napodobování, více nežli záměrné sarkastické zneucťování prostřednictvím napodobení původního heroického obsahu scény natočené Sergejem Ejzenštejnem.

Třebaže ve všech těchto 3 příkladech děje na schodech (epizoda televizního seriálu, Rybczyńského perzifláže i Ejzenštejnova původního originálu arcidíla) je k účelu vyhrocení dramatičnosti prostřednictvím nikým neřízené jízdy dětského kočárku použit trik zpomalení – kterýžto formální postup je i velmi oblíbenou metodou režiséra Wese Andersona, třebaže o predestinaci stavu býti natočena se záměrem zařazení do repertoáru království žánru quirku se v případě posledních dvou nejedná.

Nejsem jsi jist, zdali, ale nezřetelně se mi vybavuje tatáž scéna zpracovaná ve kterémsi filmu Woody Allena.

Ale stačí zmínit tohle jméno, a kvalifikovanému čtoucímu (ostatně jiní nebo jiné, obojí představitelé mimořádného živočišného druhu sem ke čtenářskému krmelci nedocházejí) je proto ihned jasné, že téhož nebylo použito ze žánrového důvodu quirku, obdobně jako v případě epizody televizního seriálu o detektivu Murdochovi.

Poněvadž z autorských vlastností Woody Allena ihned vyplývá, že v případě hodnocení jeho verze by se žánrově jednalo o parodii, parafrázi nebo dokonce je přípustné, aniž federálně trestné, že i o pastiš.

Vy

Znáte název filmu Woody Allena, v němž je použit citát z filmu Křižník Poťěmkin – scéna masakru na schodech v Oděse?

ChatGPT

Ano, film Woody Allena, ve kterém je použit citát a odkaz na scénu masakru na schodech v Oděse z filmu „Křižník Potěmkin“, je „Zelenač“ (v anglickém originále „Bananas“). Tento film byl uveden v roce 1971 a obsahuje několik odkazů na filmovou historii.