Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBalící
Autor
Beata
OK...každý máme nějaké ty talenty. O sobě můžu říct, že obstojně kreslím a mám jisté estetické cítění, obratně se vyjadřuji psaným slovem a rozumím textům včetně básní a jako bonus umím otočit jazyk o 180 stupňů. Tak jako každý máme nějaké schopnosti dané, život nás musí naučit se vyrovnat se s našimi neschopnostmi...Mám jich spoustu. Nikdy jsem nevynikala ve sportu ani v matematice, v počítání, psaní i v životě dělám trapné chyby z nepozornosti, jsem netrpělivá a každý rok si připomínám, že neumím balit dárky. Zatímco se vším jsem se dávno vyrovnala, nebo byly doby, kdy vše směřovalo díky určité píli i k jistému zlepšení, každým rokem den před Vánocemi začíná drama. Jak je možné, že někdo tak dospělý, matka od dětí, dokáže vytvořit něco tak ohavného, co nemůže přinést žádný střízlivý Ježíšek?
Nacházím v mém balení jediné pozitivum - do rozbalení málokdo tuší, co v tom je. Ani kniha dost často nevypadá jako kniha a měkké dárky jsou skoro všechny, neboť jsou kreativně nastavené dalším papírem.
Každopádně mě to velmi vyčerpává. Připravím si balící papíry (vybrat balící papír je jediný moment, který mě na balení baví), nůžky, velkou izolepu (mašle nepřipadá v úvahu!), černou fixu (aby byla vidět) a dárky.
Odeberu se do klidného pokoje, většinou ložnice. Oddaluji to, takže den před Štědrým dnem... Loni v druhé třetině zabalených dárků došel papír a pokračovala jsem odpoledne před večeří. Celkem 42 kousků zabralo 4 hodiny mého života. Během těch 4 hodin jsem 38x špatně vyměřila papír na dárek, 25x rozmotávala izolepu, 5x fatálně protrhla papír na dárku, 3x spletla a přepsala jméno a následně raději přebalila dárek, 3x měnila fixu (jedna nepsala, jedna propisovala až na dárek a jednu zakutálenou jsem už nikdy nenašla), mnohokrát jsem vulgárně zařvala, několikrát odhodila nůžky na druhou stranu pokoje, 1x krátce plakala a snad milionkrát se koukla na mobil, jestli se už manžel s dětmi vrací domů.
Přesto všechno balím s láskou a cítím, že ony dárkové tašky a komerční zabalení nejsou tak dobrodružné.
Nerozumím proč mi to tak nejde. Nejsem si vědoma, že by v naší rodině bylo podobné hovado. Tatínek i maminka to měli nádherné!
Věřím, že na balení dárků prostě nemám talent. Ani trpělivost a díky svému estetickému cítění jsem si toho plně vědoma a díky schopnosti se vyjádřit psaným slovem, se z toho můžu alespoň vypsat.
......................................................
Přeji všem krásný následný vánoční čas.