Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevíš že jsem se vždycky toužila stát potápěčkou?
Autor
Luzz
víš že jsem se vždycky toužila stát potápěčkou?
ostatní holky chtěly být princeznami a zdravotními sestřičkami
později maminkami a misskami
mně by se líbilo potopit se
až na dno
na dno rybníka za vsí
najít tam kostřičky všech těch zmizelých koťat
a utopenou kudlu
kterou jsem ukradla největšímu sígrovi ve vesnici
zahodila ji do vody
voda se zavřela žbluňk;
on mi rozbil držku
i když jsem byla malá osmiletá holka
a on o dvě hlavy vyšší
ach ten vztek ten vztek ten vztek
ach ta bezmoc ta bezmoc ta bezmoc
(nebojme se doslovnosti)
takže
do kapsy kámen – měla jsem chuť ho po něm hodit při nejbližší příležitosti
ale neodvážila jsem se
asi by mě strčili do pasťáku kdybych ho zasáhla do hlavy
a on pak zemřel
ale chtěla jsem to udělat
dobře zamířit - - -
od té doby v kapse vždycky nosím šutr anebo alespoň oblázek
falešný pocit bezpečí když ho stisknu
jen jednou se dostal na světlo
když přišla povodeň
šeptal jsi – miluji tě
a já si říkala -
proč bych sváděla někoho
kdo mi možná za pár let rozbije držku
v kapse jsem nahmatala ohlazený křemen
dokonalé dílo vnitřních a vnějších sil
nemůžu ti dát sebe
tak alespoň tento kámen
nezlob se prosím
(to hloupé vychování! za všechno a hlavně za sebe se omlouvat! a prosit!)
vložila jsem mu ten chlad do rukou
každej jsme nekonečně sám
vždyť víš…
a měla jsem radost
že jsem ten kámen nehodila
nazítří
u řeky která se hnala přes splav
jsem sebrala kus křemene
pro jistotu
víš. vždyť víš.
víš že ses vždycky toužila stát potápěčkou?
18 názorů
Mě ani tak nezaujal samotný fakt propisování myšlenkových vzorců napříč věkem - prostě se mi líbilo, jak je to napsaný, a to jsem měl na mysli, když jsem psal o trhlinách (v tom pojetí, jak o trhlinách psala třeba Daniela Hodrová - tzn. trhlina jako literární prostředek).
qíčalo, no jo, máš mě... ten kámen, kterej jsem chtěla hodit, je taky pravda... potenciální mladistvá delikventka, no... a pak ještě další detaily... ale jinak v té básni samozřejmě vůbec nejsem...
K3 - povídka... možná... původně to bylo o něco delší... šla jsem cestou redukce... a ty mi teď říkáš, že bych měla jít spíš cestou expanze toho textu... to je dobrý (bez iroie!)... tak možná se k tomu někdy dostanu...
benetko, jo, kosmonautka! další moje vysněný povolání! ground control to major tom...
pusíku... znovu... proč si tak komplikuješ život. navíc potápěčka sama není tak zajímavá... to ten kámen je víc.
egile, no jo, je to trochu jiný. v poezii jsem většinou ukázněná, v próze moc ne, toto je pokus o jakýsi útvar na pomezí... a reminiscence dětství a probleskování do přítomnosti... ovšem... naše mysl/chování/jednání je palimpsestem... snad je to srozumitelný.
disrespectly
před 5 dny:)
Nebojme se doslovnosti.
Hodně se mi líbila tvoje předchozí. K téhle se vracím už po několkáté - s tím, že se s ní nějak poperu, něco konstruktivního připíšu. Je taková až nezvykle uvolněná (vzpomněl jsem si na hlas "prozaického subjektu", který si pamatuju z některých tvých povídek), skoro beatnicky; moc se mi líbí ta reminiscenční rovina dětství, která trhlinami probleskuje do přítomnosti. Jak ji ovlivňuje. Ať už je to fabulace (jasně, autenticita JE děvka), či není.
A struktura - báseň směřuje od prostého konstatování v ich formě, skrz obsedantní opakování v závěru až po poslední verš, který je jakoby depersonalizovaný.
Vody se bojím. Potápěčem bych nemohl být. To už spíš astronaut. I když... Nevím co je vlastně horší - utopit se/nemoci se nadechnout pod hladinou NEBO udusit se/nemoci se nadechnout ve vakuu... Toš fčíl babo raď. :)
Hezké to máš. Čtení hladilo můj zrak.
Moc se mi to líbí, jen si říkám jestli to není škoda, protože by to mohla být skvělá povídka...
a já tě úplně viděla ... stejně ti nevěřím :) básně nelžou :D parádní text
dík všem
i tobě, milý pusíku
jen moc nechápu
proč si pořád tak moc komplikuješ život
qíčalo... já se ve skutečnosti vody docela bojím... ale když jsem byla malá, tak mě to lákalo... i když ne do rybníka, ale sem: https://www.natgeomaps.com/hm-1969-pacific-ocean-floor (v době mého dětství visela u nás v obýváku... o profesním zaměření rozhodují zvláštní věci...). zbytek je fabulace. dík, že mě pořád čteš.
překvapilas :)
(jsem myslela, že horníkem ... asi že kámen - a nebo že já:)
Děkuju.
Chci zanechat víc než tip a současně uf nenarušit ten dojem z právě přečteného komentářem.
(No, už se stalo.)
disrespectly
před 5 dnyjiskry slov