buď voda_byl vítr_nebo naopak

Alegno :) ... alespoň já to tak mám, moje cesta z matrixu... a děkuju, moc 

sám si rousnice, Kočko :) všichni jsme a je v nás háček. Pak se žerem a fňukáme, že bolí. Jen Bůh je vegetarián. A má rád všechny. Bez háčků :) možná, že tě mám taky ráda ... ale je v tom háček, pozor na packy, bacha na to kam šlapeš ... :* 

Na háčku slov rousnice,

nedivme se, hlad má koza,

není to jen vadná póza,

uloveno, žere vlka,

přejedená, hele krká,

v žaludku to doznít chce,

jemnou práci zkusit v střevech...

(komentem se znusit nenech)

;-)

svět má právě rozměr hlavy - naprosto úžesné, to si zkusím uložit do svého malého světa, doufám, že z hlavy nevypadne. 

:D

Ještě chvíli to budu vstřebávat. 

Nevím, jak bys chtěl něco nabrat misskou, ježatý kosti, leda by jí víc odstávala lopatka ... a to od tebe není hezké. Být to příští rok chlap, tak si to nedovolíš ... za hustou mlhu děkuju, nebude vidět ta lopatka :D Benetko

někdy mi přijde, nlc, že tě hrozně podceňuju :) Musím si začít dávat pozor na jazyk a té nebohé rohalé, to už taky úplně neprojde, kolem ohrady jde fakt vlk :D Nevím, co na to říct ... napadlo mě Méé, ale to už se bojím :) že si nic milejšího letos nepřečtu. Že mě přeceňuješ , děkujuuu

Moc pěkná  ;)

A ještě, kosti cely - to naznačující sevření, izolace a uzavřenost v sobě samém. Když svět má právě rozměr hlavy - introspekčně, redukovaně na myšlenky a nekonečnost vnitřního světa. Nedokončený prosby, jako „dej ať...“ a „dej spíš...“, vypovídají o neschopnosti a neodvaze formulovat přesně to, co člověk potřebuje nebo cítí ... motiv nevyřčeného a nenaplněného se prolíná celou básní. 

Je to neuvěřitelně silná báseň. 

... text reflektuje hluboký vztah k jazyku, jeho kráse a jeho pastem. Každý slovo přece může být vytrženo z kontextu a rozcupováno - a jak se nažrat, aby báseň zůstala celá?  

Lovit je významná výzva. 

K miskám v úvodu ... dnes je slunovrat. 

Já ani nevim, jak to popsat ... možná jen žábrama lapu po dechu a ve rtu háček.

:') 

Děkujuu, Goro, milo s tebou ... :)

Jani, že? :)) Zkouším teple oblékat ... strhává čepici, rukavici nacpal do boty, s naháčkama je potíž (pořád se potí :)) se uklání, že děkujem (no není to bůhvíjaký pohled)

Naháčku slov, nenastydni.

Hravé, law, milo počíst.