"Potopa světa" - rozbor díla

Vážení přátelé,
asi před půl rokem se na tomto literárním serveru www.pismak.cz vyskytla pod nickem Danny miniaturní báseň Potopa světa. Pokusím se nyní o její rozbor. Laskavý čtenář promine, že nezacházím do přílišných podrobností a rozebírám pouze nejhlavnější
myšlenky díla. Tady je zmiňovaná báseň:

        Potopa světa
       
Informace světem létá
Já ji chytnu, drapnu, změním
Nebyla Potopa světa
Tím Globálním oteplením?

Nejprve budeme báseň analyzovat jako celek (Gestalt), později ji rozložíme na jednotlivé významové složky.

Prvoplánové poselství básně je jasné: obava před ekologickou katastrofou, dnes již celkem aktuální. Nedávné výzkumy dokázaly, že lidstvo již spotřebovává více zdrojů, než je kapacita biosféry. Také globální oteplení, v básni dokonce kapitalizováno, je aktuální hrozbou pro budoucí generace.

 Zdánlivý nesoulad je tu ve třetím verši: zdálo by se logičtější "nebude" než "nebyla". To je ovšem pouze zdání, přátelé! Potopa světa, která již byla a na kterou autor odkazuje, je ta biblická (proto je též uvedena s velkým písmenem na začátku).

Jaké globální oteplení mohlo způsobit biblickou Potopu? Určitě průmyslová činnost předchozí civilizace! O technické vyspělosti předchozí civilizace není v knize Genesis žádná zmínka, hovoří se zde však o nestvůrných obrech, potomcích pozemšťanek a nebešťanů (Gn 6:4), což mohli být v přeneseném, postpostmoderním
výkladu i stroje.

Autor tedy v básni nastiňuje myšlenku existence technicky rozvinuté civilizace v dávné minulosti, před rozkvětem nynější euroamerické kultury. To samo o sobě stojí za zmínku, avšak nabízí se tu i jiná, radikálnější interpretace básně. Pokud budeme sporné "nebyla" a "nebude" ve třetím verši pokládat za zaměnitelné, získáme tím koncepci, při níž na vrcholu globálního oteplení způsobeného dnešní kulturou nastává Potopa světa (biblická!) a tok času dále pokračuje starověkými dějinami - čili koncepci kruhového času.

Myšlenka kruhového času není výmyslem autora, tato koncepce se vyskytovala již ve starověkých kulturách - např. u Mayů, Egypťanů a  Indů ; je protikladem lineárního pojetí času v židovsko-křesťanské kultuře. Autorova báseň tedy představuje v jistém smyslu návrat ke kořenům starověké filosofie.

Nyní si probereme jednotlivé verše jeden po druhém:

Informace světem létá

Autor uvádí čtenáře do básně představou celosvětového informačního pole, zahrnujícího rádio, televizi, noviny, Internet ... Je to dále jasná narážka na probíhající informační revoluci. Nedokonavý vid naznačuje
nedokončenost této revoluce.

Já ji chytnu, drapnu, změním

Do básně přibyl aktivní prvek v ich-formě. Chycení informace je přirovnáním k vyhledávání informace na médiích, zvláště pak Internetu. Více informací, které se nevejdou do tohoto stručného rozboru, můžete na Internetu vyhledat pod heslem "Data mining".

Třetím slovesem, "změním", autor naráží na možnost rychlé a pohodlné změny informace v prostředí informační společnosti, zvláště pak na elektronickém mediu. (o elektronických médiích a Internetu v básni zdánlivě není ani zmínky - uvidíte později že pouze zdánlivě.) - viz později odkaz na knihu 1984 od Orwella.

Nebyla Potopa světa
Tím Globálním oteplením?

Tuto větu, rozloženou do dvou veršů, jsme již analyzovali výše.
Pozor - pokud však vezmeme třetí verš samostatně

Nebyla Potopa světa

získáme podtext, podle něhož Potopa světa nebyla!
Tato možnost je v básni zamaskována a pouze v zárodku - jde o narážku na autorovo vyznání - reformní judaismus, který uznává Starý zákon jako produkt Boží inspirace, avšak tvrdí, že byl napsán lidmi (ne tedy dogmaticky zjeven) a nutně odráží situaci v tehdejší době. "Potopa světa" potom mohla být pouhou reakcí na Babylónské záplavy.

"Ale počkat," čtenář je zmaten, "jak to, že se na začátku rozebírá Potopa jako reálná věc do detailů a nyní nám podtext tvrdí, že vůbec nebyla?" Tato dvě tvrzení se samozřejmě vylučují - jde zde o metanarážku na doublethink, způsob myšlení popsaný v Orwellově románu 1984.

Další vrstvou básně, kterou nyní odhalíme, nám do mozaiky zapadnou dosud chybějící prvky: informační technologie a Internet.
Budeme totiž analyzovat jednotlivá zdánlivě nahodilá seskupení písmen.

Takže za prvé - báseň je možno vnímat jako akrostich zkratky - tj. první
písmena veršů tvoří první písmena slov anglické věty:

I. J. N. T.

Zcela jasná je zkratka NT - každému z oboru IT je zřejmé, že jde o Windows NT (NT zde znamená "New Technology", i když je ta technologie již hezkých pár let stará...) "I" je zájmeno osobní, znamená "já". "J" je zkratka od slovesa "jeer", "posmívat se", čili celá věta zní "I jeer NT" čili "já se posmívám Windows NT". Proč se autor NT-čkám posmívá? Všimněme si leitmotivu básně: ekologie. Přílišnou velikost a "nafouklost" NT (srovnej "bloatware") považuje autor za neekologickou.

Jaký operační systém tedy autor, místo NT, preferuje?
Záhada přestane být záhadou, když si všimneme ve druhém verši opakované dvojhlásky nu, která nás nabádá "nu,nu,interpretuj mě!"

 chytnu ,  drapnu

Microsoft, tvůrce NT, je zpátečnický, postupujeme tedy odzadu.
Nejprve narážíme na písmeno N ve druhém slově:
 chytnu,  drapNu
Dále hledáme "T", nacházíme jej
 chyTnu, drapNu
Windows NT nechceme, čili obě písmena odstraníme.
 chynu, drapu
pokud první "slovo" čteme pozpátku, získáváme UNYCH, což je v ČR alternativní výslovnost názvu operačního systému: UNIX. A máme to.
Druhé "slovo" vypadá zdánlivě nepoužitelně, ale s využitím jeho písmen je možno složit dvě zkratky: UDP a ARP (User Datagram Protocol a Adress Resolution Protocol) což jsou protokoly používané v Internetu - a objasnily se nám narážky na Internet z dřívějška.

Omlouvám se, že nejsem schopen podat podrobnější rozbor. Co říci závěrem? "Potopa světa" je danielistické dílo, které je jistě
pozoruhodným příkladem postpostmoderní poezie.