dítě skáče do kaluží

Směju se tu, že. Já tam strašně dlouho nebyla, ale pamatuju se, že jsem psala o jelenovi a Jezinkách...musím tu jednoho dopsat, už mi chodí tři.  :o)

Ano, neznáme se teprve pár neděl. U tvé věty: „Pořád jsme spolu...“ jsem v prvním mikrookamžiku myslel, že píšeš o nás dvou. No, to by byla vlastně také trochu pravda. ;-)

Ta babi je pro mě Bene vyznamenání. Taky jsem měla nejraději babičky. Annu a Marii.  :o)

Já tě mám, Alegno, taky ráda. Jenom teď bylo hůř. Už je to lepší, našli jsme diagnózu. Žádná sláva to není, ale je mi skoro dobře, konečně.  Děkuju.

Já jenom to děkuji. 

lawender, jestli se nám podaří dokončit to patro a bude kde přebývat, tak ti klidně zaplatím i Leo...myslím tím vlak, že. :o)

Kočkodane, já mám nejraději ten kousek dítě skáče do kaluží hořkost dospělých. Je v tom všechno to, co mě trápí. A děkuji. Už se známe dlouho, pamatuješ, jak jsem byla na libres Frýda? Pořád jsme spolu, teď učí Chada pročesávat les. Když je chce vzít do lesa Jindra, tak ona se posadí a nejde. A pak ani ten druhý... :o)

měla jsem pocit, že jsem s vámi, jen potichu, abych nerušila

Já vám moc děkuju. Je tu opravdu krásně, tam, kde nedojdou koně. Ti, co sváží dřevo mi nevadí. Jsou to dříři a mají těžký život. Není kůň jako kůň ani člověk.  S Meli chodím ráda. Už mi neříká, že ji bolí nohy a chce ležet na gauči a dívat se na pohádky. Jsme dvě. 

Výborná,  líbí se mi 

šiš, já u vás nutně potřebuju bejt :) taková krása! - a nebo je v tobě :) a pak na ni nikdy nedosáhnu. Se tu usmívám, že fakt krása

Kdybych se rozhodl, že něco vypíchnu, nepochybně bych záhy zjistil, jak přetěžké, přesněji řečeno nemožné, to pro mě je. Tak provádím výpich kompletní, prostě sakum prásk...