Změna je život

ten název je pracovní..

Změna je život Kdosi mi přibouchl dveře, když jsem šel ránem za tebou... Dělal jsem to už léta. Každé ráno. Šlapal jsem pěšiny do těl tvých chodníků šlapal jsem podél zdí živých plotů a mrtvých domů. Chodil jsem za tebou. Znám tě už ze školky. Naše oči se potkávaly už za zdmi zlatých bran, zachraňovaly před peškem, co chodí okolo a přísnou vychovatelkou Znám tě už...už.... Znám tě vůbec ještě?_ Kdosi mi přibouchl dveře, když jsem šel ránem za tebou... Ten výkřik dřeva a kovu! Hluché antény na střechách nastražily své rezavé uši. Tváře probuzených domů pohoršeně zvedly obočí až k vráskám zpuchřelých omítek. Výkřik a ticho... Provinění proti starému... To vždycky zamrazí! Zůstal jsem stát. Já a ty antény, já a ty chodníky, domy i ploty. Já a můj každodenní chléb, já a můj rituál, mé srdce a já. Kdosi mi přibouchl dveře, když jsem šel ránem za tebou... Ten nekompromisní skřek vyrval list z mého diáře. Co jsem to chtěl? Kam jsem to šel? Proč tu stojím v tom tichu, kde i myšlenka rve uši? Co otazník to nový hřích. Stojím a mlčím. Mlčím a řvu. Řvu a už teď mi chybíš. Kampak se kutálí haléře od kašny na náměstí? Kdopak mi dovolí noc co noc utonout v modlidbách za tvé štěstí? Komu teď budu krást polibky tvých rtů? ... Kdosi mi přibouchl dveře, když jsem šel ránem za tebou...

---