Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro jednu dívenku
01. 07. 2002
8
0
1475
Autor
Whelp
Byl to den
jenž neměl obdoby
my byly v něm
třpytivé ozdoby.
Co bylas Ty pro mně,
to já byl pro Tebe,
přesto mně pořád
led samoty zebe.
Každý z nás jinde,
snad Bůh tomu chtěl
a já jeho vůli
se postavit neuměl.
Tak v nocích jenž trávím sám
pláči a o Tobě sním
Srdce mé prohlédlo,
co nevěděl jsem už vím.
Tak dostavil se ten čas,
na nádraží Tě čekám.
Vezmu Tě do náruče
a odnesu ke hvězdám.
Tam pak už nebude
ta velká vzdálenost,
tam budu jen já a Ty.
Tam slíbíme si věrnost
Romantika jak má být :o)
Mě se to tak líbí víc,než kdyby to bylo neveršovaný...panž ty verše z toho tu romantiku dělají...
Líbí moc *
No, odemne snad vezmeš malou radu (he he, všichni se tě bojí kritizovat, když jsi je seřval:)) nebo to byla Willi?:)) - ale - proč nesebereš odvahu a nenapíšeš takovouhle osobní věc jako nerýmovanou lyriku, místo toho, abys pracně šrouboval rýmy, které moc nesedí a musíš používat občas moc otřepaná klišé? Z toho by mohla být fakt zajímavá nerýmovaná lyrika. Zkus se nad tím zamyslet:-))
Dík za radu, ale pokud si přečteš pár mých předchozích děl, zjistíš, že takové mám. :o)
Apropo, já nikoho neseřval, jen jsem řekl svůj názor. Jak je vidět, málokdo uznává názor druhého, ale jsem rád, že Ty ses nezlekl. :o)
tak tak...moc emotivní a osobní na nějakou kritiku(která by to roznesla na kusy)...tak snad je n tak dál:-))