Hnízdo spících ptáčat

Když vlaštovka bílá z papíru

staví hnízdo, jen tak z plezíru

mne do klína kuku kukačka

pohodí mláďátko zpěváčka.

Líhne se věru v divné výhni

Lásce se touho raděj vyhni.

V klínu mít hladové zobáky

křičící s žádostí na ptáky,

to osud uschlého je stromu.

Úděl opuštěného domu.

Kolik vylétlo z hnízda peří?

Duchnu jsem stlala před večeří.

Na ní můj duch sám snídá ráno

přesto mám ještě rozestláno.

Na bílé říze píseň labutí

v kované slotě strofy obutí

nebudí mne. Není mi dáno

Velkou má říši vládce Sámo.