Shromáždění na počest

aneb omylem hrdinou Napsáno roku 1988

Byla tma. Temná hvězdná obloha byla zahalena šedým oblakem radioaktivního prachu. Na bývalém smetišti, které žár proměnil v černou poušť, plnou sazí a pachu spáleniny, se tísnily davy.

Začal projev:
Sešli jsme se tu, abychom se poklonili památce těch, kteří vyzdvihli naši civilizaci na nynější úroveň. Někteří z vás zasluhy lidí zlehčují. Proto bych chtěla připomenout, co všechno pro vytvoření naší společnosti obětovali.
Ano, je pravda, že na nás nastražovali pasti, ale tím vlastně zajišťovali přirozený výběr nejzdatnějších jedinců, což bylo zřejmě jednou z podmínek vytvoření civilizace. Přiznejme si však, že pro nás měli vždy dost jídla a že dnes bychom bez nich vlastně nebyli tím, co jsme.
A tito lidé se nakonec přičinili o to, abychom se stali inteligentními tvory, schopnými ovládat tuto planetu a to za cenu nejvyšší - za cenu zničení vlastní společnosti a bohužel též velké části přírody.
A proto si myslím, že si lidé zaslouží, abychom se všichni poklonili soše, která bude odhalena na jejich počest a která je ze speciálního ementálského sýra...

Ozval se bouřlivý potlesk. Pak vše umlklo a nad spáleništěm se zahnízdilo posvátné ticho. Jen starší potkani nesouhlasně kroutili hlavou, ale to bylo spíše z principu (potkani nikdy nesouhlasili s krysami).
Následoval průvod těch, kteří se chtěli poklonit soše člověka. Byli jich dlouhé zástupy... A člověk se stal hrdinou !!!

---