Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TOBOGAN

12. 07. 2002
2
0
1205
Autor
Mínox

Napsáno roku 1995

Skláním se před
tebou,
abych tě lépe kopl do zadku.

Brečím, protože
už mi nezbývá
nic, než jet dál.

Přede mnou je
jenom hromada smetí.
A za mnou?
Spálené mosty!

Tak jedu, slepý,
bohužel málo.
Jedu, zavírám oči,
ale občas zahlédnu kus bahna.

Proč, ptám se
tak mrtvý a sám,
jak větrem ošlehaná
borovice na skále.

Krok, krok, krok
a řítím se osudem
dolu!
Jak mám jenom zabrzdit?

Sbohem přátelé!
Někteří jste zmizeli dávno dole
a jiní teprv pojedete.
Já však teď křičím Sbohem!


Benny
30. 01. 2003
Dát tip
jo..:-) t*

každý se jednou ocitne dole.....někdo dříve, někdo později.......důležité je vyšplhat zase nahoru...abys znovu spadl..... *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru