Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ohlédnutí ?

19. 07. 2002
3
0
1206
Autor
Natrix

Nohama v písku

        obrazce kreslí

                volají na něj

                    vzpomínky z dětství

 

Chtěl by se vrátit

      není však naděje

            dětství mu uteklo

                  zavřelo veřeje


Ryšafka
23. 01. 2003
Dát tip
Mně dětství neuteklo, mně pomalu odešlo a tak za zavřenými veřejemi pomalu kreslím nohou obrazce v písku ...

Lorgan
31. 12. 2002
Dát tip
I já rád vzpomínám na prožitky z dětství a i když někdy nejsou hezké, z toho jsou tam ty, které mi moc a moc chybí.

Erendis
11. 09. 2002
Dát tip
....ale je škoda že mnozí zapomínají...na to co bylo, dobré i zlé a dívají se jen do předu. Přeci sre nikdy úplně nemůžeme vzdát toho, čím jsme byli...nebo jo?

Bacil
11. 09. 2002
Dát tip
Určitě ne :-)

Natrix
11. 09. 2002
Dát tip
Někdy by to možná bylo dobré, ale já to nedokážu... i když občas chci, jen tak se oprostit od minulosti... :o)))

Bacil
22. 07. 2002
Dát tip
Ale od toho je přece právě vzpomínání, aby si tam člověk uchoval ty krásné představy, až už zahrady budou jiné... až už ani babičky nebudou... vím, o čem mluvím, ostatně jsem to myslím napsal ve svém "Pampeliškovém medu"...

Narvah
22. 07. 2002
Dát tip
Detstvi mu uteklo, on mu tez. Kazdy bezel jinym smerem. To jak kresli nohama v pisku, to delam taky...

Natrix
22. 07. 2002
Dát tip
Narvah: Že je to super :o))) Bacile právě teď si jdu přečíst Tvůj Pampeliškový med... :o)))

Natrix
21. 07. 2002
Dát tip
Ale na druhou stranu, někde tam hluboko uvnitř zůstává dítětem každý... jenomže právě jenom hluboko uvnitř...

Marwin
21. 07. 2002
Dát tip
...

Natrix
21. 07. 2002
Dát tip
Marwin: Koukám, že jsi dnes velmi výřečný... :o)

Marwin
21. 07. 2002
Dát tip
Abys neřekla podělím se o své vzpomínky... Víš, zrovna jak jsem přijel na začátku prázdnin k babičce, máme tam dlouhou (cca 100m) zahradu z kopce. Byla před sečením, porostlá vysokou trávou plnou nejrozmanitějších barev jednotlivých květů bylin, od kopretiny, zvonku, přes žebříček, kontrihel, šťovík, jetel, pampelišek, zkrátka nač si vzpomeneš. Stál jsem tarase a díval se, jak slunce vykouklo z mraků a nádherně prozařuje vše co jí příjde pod paprsky. Zavřel jsem oči a poslouchal šumění staletých olší dole od potoka a z vedlejších zahrad, když se člověk soustředil, ucítil jemnou vůni sena. Pak rozpřáhnout ruce a zbíhat zahradu, v polovině spadnout a válel se ve vysoké trávě kolem jabloní a zastavit se až dole pod políčky s bramborami naproti keřům obsypaným rybízem, ochutnat pár malin, rozlousknout lískový ořech, pohladit kůru starého stromu... Prožil jsem tam dětství... Chtěl jsem si to zopakovat, ale již to nějak nešlo. Šum stromů přerušuje zvuk dopravy na nově otevřeném obchvatu. Z potoka jen kal co páchne, babička zahradu pravidelně seče;) Prostě dveře se zavřely.... .(

Natrix
21. 07. 2002
Dát tip
...znám ty pocity...

Adelan
19. 07. 2002
Dát tip
Pěkný, líbí *

Natrix
19. 07. 2002
Dát tip
Děkuji :o)

Krel
19. 07. 2002
Dát tip
jednou uteče každému...můžeš snít a říkat, že jsi pořád duší dítě, ale sám moc dobře víš, že to tak není:-((

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru