Hádka

Nad tou zprávou jsem zůstala stát s otevřenou pusou .V hlavě se mi honilo hrozně moc věcí.

  TY MĚ MILUJEŠ ???Ne to zní blbě .Fakt nebo já tebe taky??SAKRA

A tak jsme tam stáli bez jediného slova a čekali kdo první prolomí to pohlcující ticho.

  EMMMM Ehm.Tak to bylo jediné co ze mě vyšlo.Já já tě chápu že nevíš ale já já UŽ PROSTĚ S TEBOU NeMŮŽU BEJT JEN KAMARÁD.

No víš Michale nevím jak bych to řekla ale......

Jo chápu prostě mě nemiluješ co!!!!?Svižným krokem se dal k odchodu.

  Ale né tak to vůbec není.Ty máš v povaze všechno zveličovat a překrucovat.Vůbec jsem neřekla že tě nemiluju jen ... si nejsem jistá jestli..No jestli co jestli mě miluješ.Ne jestli chci kvůli lásce obětovat naše přátelství.Cože neříkej že ty na našem kamarádství tak záleží.Vůbec jsem nevěděla co odpovědět.Ale jo záleží.Vypadlo ze mě ani jsem nevěděla jak ale snažila jsem se to pronésts klidem.I když vevnitř to vřelo.

 Tak fajn mám nápad.Pronesl můj spolusedící s klidem.Pět minut počkáme aby jsme se oba uklidnili a pak to dořešíme OK?Tak jo.To mi celkem vyhovovalo.

  Až ted jsem si pořádně uvědomila kde to vlastně sedíme.(na našem obvyklém místě:))Mezi baráky na lavičce zakryté křovím.

  Zahleděla jsem se do jednoho z těch keřů.Něco se tam hýbalo.

  Tak už je to pět minut.PĚT MINUT.Co cože uplně mě vytrhl z mého snění.Tak co vyhrkl.Furt nevim tiše jsem odpověděla.Tak to znamená že mě nemilujěš .Zvedl se a odcházel.Nevěděla jsem jestli ho mám zastavit a než jsem se rozhodla byl v tahu.