Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen Člověk
Autor
Witch
Sklopte zraky, přicházím Oh, vás je tady plno! Já slíbil, že vás vyslyším, tak snad to stihnu všechno Tak kdo mne volal, hlaste se Nikdo? No tak prosím a netřeste se A nač ty sepnuté ruce? Tak třeba vy, hned na kraji, co žádal byste po mne? - Já, pane, vlastně, promiňte, já jen se trochu modlil...
Tak vidíš, Adame, už jsi dospělý ...
Já? To mi nepřipadá? podle čeho soudíš?
Mám takový pocit, už delší dobu, že už mě nepotřebuješ ...
Ale stále si tě vážím.. a věřím!
... třeba včera, tolik volali, tolik prosili, šel jsem tedy za nimi, řekl jsem si, že jim všechno splním, zase jednou, osuším jejich slzy a potěším se z radosti, kterou způsobím.
Ale oni jako by se báli, báli se, že žádají moc, že žádají pro sebe, že přání mají malicherná a nicotná, že mě snad obtěžují
Prý ať pomohu jiným, co mě více potřebují.
A pomohl jsi?
Jak bych mohl, když nežádali? Ale tihle?! prosili až mě hlava rozbolela a teď? Že prý to nic, to tak nemysleli.
Třeba nevěřili, že opravdu přijdeš
Ano, myslím, že nevěřili.
A co bude dál?
Řekl jsem, ať už mě tedy nevolají, když mě nepotřebují, že už nepřijdu.
Možná bys přeci jen měl.. někdy .
Už mě nepotřebují, jen vysloví svá přání nahlas a zároveň tak oslovují mne. Ale popravdě, už jsou dost silní a dokáží si pomoci sami (to je ten problém), jsou už prostě dospělí
Takže dál... dál už nic?
Ale Adame, nač ty obavy? Přece jsme oba věděli, že to jednou přijde. Jsi už samostatný, rozumný... pravda, máš své chyby, ale to k tomu patří, tak jsi byl stvořen.
Mám strach být sám, jsem jenom člověk.
Jsi Člověk a to je víc, než dost!
A ty?
Stále tu někde budu, jen už ne tak blízko. A teď už bys měl jít. Sám ... Hodně štěstí, Adame.
Bože ?
?