Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOpona
24. 07. 2002
17
0
1802
Autor
Mrkvička
Zmatek a pocit, že ať udělám cokoliv, vždycky někomu ublížím....smutek, slzy...samota.
Je mi smutno. Žiju zlý sen.
Nikdo nechtěl mě mít
a najednou patřit mám všem.
Dejte mi čas
a volnost ptáků.
Chci se smát zas
a mířit do oblaků.
Nechci už brečet.
Zatáhnu těžkou oponu.
Za ní budu sama klečet…
... a patřit nikomu.
to je dobrý. i když bych si rád poslechl bližší osvětlení toho textu přímo z tvých úst...
tahle je zatím asi nejlepší... ještě i to o té mrtvole
ale vypadáš děsně nadějně, takže tě budu sledovat :)
kuk
Obsahově krásné, ale budu tvrdý a zkritizuju hlavně slovosled. Je zbytečně archaizující... básničce tohoto typu nejlíp sluší slovosled úplně civilní, tedy "nikdo mě nechtěl mít" nebo "chci se zase smát". Takhle u mě těsně... ale přece jen bez tipu.
Angioletto
28. 08. 2002
Smutek je těžké břemeno,
které už nenosím,
nemá ani hezké jméno,
tak proč si s ním dělat hlavu prosím,.....