Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKamarád
26. 07. 2002
6
0
1518
Autor
Francois
Když poprvé zvedla jsi své řasy,
pochopil jsem, že život mi nedal dosud nic,
když políbil jsem Tvoje platinové vlasy,
nepoznal tiše závratné výše víc………
Jak mohl jsem dýchat týdny, měsíce,
prach špinavých a zašlých cest,
bolesti lidí, zloby a pepře směsice,
umělé stíny velkých měst.
Já blázen žil v naději,
že má mne alespoň trošku ráda,
podlehla prvnímu,
jenž ukázal jí záda,
je to spíš povídka než báseň,
je kamarád,
přemohla jej vášeň,
bohužel k Té, co měl jsem rád,
jako sankci trestní,
mohl jsem použít jeho ženy,
je kamarád,
bez hodnoty, bez ceny…..
Milá Z., ještě nevím, co chybí v Tvých básních, ale podívám se. Jinak jsem zcela nedokonalý tvor s mnoha vadami, neřestmi, psal jsem pro radost, hlavně svoji a je mě celkem jedno, co si o tom myslí jiní. To však jsem neměl asi tady co dělat. Díky za otevření mých očí.
Milý F., mé básně můžeš klidně zkritizovat, já totiž žádné nepíšu, ale když ti to udělá radost... Nedokonalí tvorové jsme všichni, tak netuším proč to pořád vytahuješ, trošku ohrané. Já taky píšu pro radost a všechno se taky nelíbí, ale to neznamená, že to vzdávám a hned se loučím - bojuju!!! A navíc - docela by si mi tady chyběl :-)
Hmm, nová definice kamarádství, tak tu ještě neznám. To je dobře. Děkuji K.?