JÁ

         Z provázků svázaný

do pavučiny

         můj život

kterýho se bojím

         plnej uzlíků

ten můj provázek

         nečesaný vlasy

plamínek svíčky

         zahání zlý myšlení

a zlý duchy

         zaklínání

dobro a zlo

         láska a nenávist

dobro a láska

         zlo a nenávist

prázdný srdce

         prázdnej byt

kočka co utekla

        dveřma do světa

mňouká mi pod okny

         chce se vrátit

znechucená světem

          jedovatej!

učešu se

         a pustím kočku domů

půjdu za tebou

         a budem si říkat

bláboly o lásce

         která už . . . není?