V opilosti

Návrat.

Němá okna, němé tváře,

tváří se že nevidí,

neslyší.... nechtějí

tě vnímat.

Chce se jim z tebe zvracet

a ty si to uvědomuješ,

uvažuješ

o sebevraždě.

Ale co když jsou to jen výmysly,

kterým jsi uvěřila?

Paranoia a úzkost

způsobená drogami.

Co uděláš?

Zabiješ se?

Ne,

zase to budeš řešit

alkoholem a práškama,

trávou a opiem,

tripem a perníkem,

vlastní lítostí

a nekončícím naříkáním

nad zpackaným životem.

Jenže pak se probereš

ze sladkého opojení

a budeš si připadat

ještě hůř a špinavěji,

s jedy v těle i mysli.

Zhroucená,

uprostřed odpadků,

s jehlou

zabodnutou v ruce?

Říkáš:

"Ne, já nechci.

Pomoz mi!

Sama se zvednout

nedokážu."