Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepřerozená
Výběr: hermit
06. 08. 2002
7
0
1590
Autor
unseen
poděkování patří tomášovi vejcovi, jehož melodie mnou notně cloumala (a alkohol jí pomáhal ;o)= )
V chrámu tmy průrva zívá
a v tý průrvě číhá had,
plazí král refrén zpívá -
- tyhle verše měl bych znát...
Žádnej bůh nesmí doufat,
když mu nepožehná kat;
schovám sny do lvích poupat,
bolest může krákorat.
Viděls už mrtvý plesat?
Když tancuju, žiju snad;
šedej zrak, tupej tesák -
- všechno je tak akorát.
Stará noc ránu přeje,
nemusíš se ale bát;
dokud král had svou pěje
nepřišel čas utíkat.
Nějak mi to rytmicky drhne. Hlavně poslední sloka, hmm... dokud král had svou pěje... (to svou mi tam nějak hází klacky pod nohy)...
Odsejpá dobře...
Ale „bojí“ méně... Ale zvuk to má příjemnej, takže... :o)
░▒▓~_~▓▒░
«*»
Se mnou to tedy necloumá, je to takový plytký a tohle:
"Žádnej bůh nesmí doufat,
když mu nepožehná kat"
mi přijde dost divný takový vykonstruovaný, aby se to snad asi rýmovalo...
AHED: Neberu ti právo nenechat sebou cloumat, ale v případě vykonstruovanosti onoho dvojverší se sakra pleteš....
Možná se pletu, ale prostě se mi to fakt nelíbí...můj názor, ale vždyť to přece chtějí všichni slyšet...
AHED: Ale jistě že chci slyšet tvůj názor, jinak bych s tím na veřejnost nelezl, ne?
..se mnou momentálně alkohol necloumá ale tenhle text se mnou zacloumal pěkně...*tip