Rouhani

Achich ouvej jemine,

leto ma milove boty,

louceni mne nemine,

boty maj podrazky s hroty.

Myslenka na konec,

je mi z ni nanic,

podej mi ruzenec,

chci par dni navic.

Krev v tele - ne na cele,

nechci korunu z trni,

ne od hrebu - od ruk pritele

zapesti, narty at brni.

V srdci mam bolest, brrr,

telo jak na krizi,

pritahuji oteze, kricim prrr,

kdyz konec leta se priblizi.

Ten "nahore" v usich ma vosky,

utrpeni meho je svedkem,

cesta na Montserrat bosky

neni nanic - k certu s tim "dedkem!"

Ruzenec leti do kouta,

tech par dni co mi zustava,

myslenka na odlet nespouta.

Chut uzivat si vyhrava.

Konicci let'te - povolim oprate,

at vitr odfoukne slzy z mych oci,

s kolen svych zvednu se, zas nadnam gate,

jsem opet meho osudu koci!