Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZápad (Slunce)
08. 08. 2002
20
0
4400
Autor
Carodej
Z mořských hladin kapky soli
do Tvých očí vracím - bolí
každý pohyb rajčím perem,
každý pohled nočním šerem
na místa, kde hynou sloni.
Přikryt pláštěm beznaděje
sen, co mne má za zloděje
vlastních nočních můr a běsů,
odmítá mne zbavit stresu,
když se slunce k zemi kloní.
Z mořských hladin rudí hadi,
k spánku jejich sykot svádí,
písek stele mokré lože,
udolán jsem, ubit, zmožen
zpět do hlubin slzy roním.
Ty výrazy možná kýčovité jsou. Možná dost. I přesto z toho cítím něco... jiného (?)
...těžko říct, co to je. Trochu mě to znepokojilo.
Zajímavé, místy je to velmi krásné a místy trochu kýčovitózní, ale je to pěkné
*
Obvykle si čtu i debatu pod básničkou. Ale tahle mě přestala po chvilce zajímat.
Tak jen Čaroději, * .
Ne, že bych neměla co říct k básni, ale veřejně nějak nemám chuť.
Čári, čtu to znova a ta první sloka...to rajčí pero
slzy roním,ta je fakt nádherná:-)
Papulipida
13. 08. 2002
kalais: a ani večernice s tebou nehla?, když zlý a špatný Armand vlastně ani nemohl? :)))
((pripada mi trapny napsat jen krasne!...ale jak se to rika jinak...?!)) *********
Čaroději, nejen prvotní myšlenka, ale i některý obrazy působí kýčovitě. Záměrně jsi je tak psal. Myslím, že jsi "utekl" víc než já. A pokud tam nakonec ti, co za tím běží, najdou něco krásného z tebe: pořád to neznamená, že je tohle dobrá báseň.
Já jsem původně chtěl napsat tu nejkýčovitější milostnou lyriku, jen proto, jak by obstála v kritice... a tak nějaq jsem napsal něco úplně jiného.. .a vrací - nevrací.. myslím že ne, ale té prožité bolesti je ve mně tolik, že se na "papír" vejde ještě stokrát...*
Vida. Teď je to nikoli dokonalé, to nejsme nikdo, ale lepčí a tak s chutí spoluautorsky típám. :-)*
Čaroději, ten papír vem, udělej z něho vlaštovku a všechen smutek po ní pošli do světa....
Carodej: jo, je občas umění neudělat ze Západu (Slunce) kýč, ale není to vůbec špatné, na druhou stranu.....máš ale i lepší (nemyslím kýče :))))
víš co mi příjde zvláštní, už jsem tu básničku četla několikrát, ale jak jí začnu číst, začnu "utíkat", ona mi vůbec nejde číst pomalu...a nebo jen tak napůl...no, možná jsem na útěku já :)
Souhlasím s večernicí - tahle báseň má svou sílu a donutí Tě číst tak, jak sama chce.
TIP
Papulipida
09. 08. 2002
Tak to já tě nepotěším Carodeji.. tohle je fakt výborná báseň..
****** moc!
kalais: budu zlý :)))) tvá kritika mi přijde plytká a klišovitá.. ukaž že umíš psát i jiné.
kalais: Je to mladá žena co se ptala na cestu? Neměla by chodit bez doprovodu, pokud spí. Na cestě je mnoho kamenů a výmolů a dravé zvěře taky dost.
Kalais, spíš se spolehni na ten doprovod:-) /Pooooooojď, ukáááážu ti cestu ráááááájem) :o)
už tohle forum chvilinku pozoruji...už to není o básničce, ale je to o zlobě
kalais: pozor na jazýček
myslím, že tu házíš dost ošklivé myšlenky a to není dobře... každá špatná myšlenka nás vrací o krok zpět, a pokud hledáš "Cestu" tak začni u sebe a s pokorou a s otevřeným srdcem...toho je třeba
napovím Ti:
Stín mnicha (Róši Kaisen)
To, co tam sedí,
co je to?
Nic důležité -
to se jen myšlenky ztrácí.
kalais: když napíšeš něco zlého měla bys to alespoň odůvodnit...jinak je to ještě horší než to vypadá...a kdo tím trpí jsi ty především... temná karma není nic hřejivého.
večernice: .-) ☼
Carodej:
možná jsem na to přišla a prašt mě přes tlapky jestli jsem vedle. Už jsi to totiž psal někde výše, že jsi chtěl napsat kýč. A v tom to bude. Totiž v té básničce je uložena tahle prvotní myšlenka...že to bude kýč, ale pak jsi si to rozmyslel a dal jsi do ní něco víc, něco hlubšího, krásnějšího, něco ze sebe, něco co jsi povznesl nad hodnotu kýče. Ale ta prvotní myšlenka ve věcech zůstává a tak je to i s touto básničkou.
Proto ji někteří, kdo ji čtou jen na povrchu jako kýč vnímají.
Než jsem tě tipla, několikrát jsem jí četla a ona mi furt utíkala...a já ji doháněla...ale pak mě zasáhla.
Tak krásně čeveno-černý (nevím proč!), že mi až pálí oči.......
vypálilo mi to díru do srdce, do duuše.
...a z těch hlubin se zase zrodím.... *
ale je to trošku pochmurné, že by zase stíny na duši??
chtěla jsem ti sem dát obrázek... (to jsem se zase dneska něco naučila :)) ale nenapadá mě ten správný ... třeba později
pecado_mortal
08. 08. 2002
Co takhle '... na místa, kde hynou...' a obyčejné 'udolán jsem'
- prokouklo by to, ne?
Ovšem máš čarodějné nápadky. :-)