Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekrásných devatenáct
08. 08. 2002
7
0
1554
Autor
Sysa
dvě uvzdychaný noci
s tím jediným komu ještě zbývalo ublížit
slzy v očích toho velikýho dítěte
bezbřehej smutek skoro za úsvitu
nemohla utišit tu jeho tíživou osamělost
každej večer usínal sám
a teď zas chvíli věřil
že to skončí že ona ho zachrání
zaskočilo ji to
najednou zřetelně cítila jeho samotu
a zastyděla se za svou lehkovážnost
netušila hloubku jeho nadějí
stárla každým okamžikem
a on o tolik podzimů moudřejší
viděl se v ní zase jako to dítě
který v jeho obrovským těle
zůstalo uvězněný
krásných devatenáct
ano
ano
nahatý ráno
postavit dům
zasadit strom
bezbřehej smutek samota lehkovážnost tíživá osamělost - moc velkejch slov.... jinak je to pěkný, je to syrový, má to náboj a energii...