Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepríma snění každodení
18. 08. 2002
1
0
2702
Autor
houmles
Z půllitru života Sfouknu pěnu dní Pak si najdu ňákou láhev A schovám se v ní
A duše moje běsní
Nad údělem mé bezpáteřní nuly
Proč víko rakve nakládané
můj prostor tolik těsní?
Snad na krchov mě vezou
a probodaj mě dubovými kůly?
Vždyť nejsem přeci zrůda z karpat!
Ven dobývám se, zkouším nahlas plakat
Však prostor můj se stále smýká
Na dvoukoláku zapřaženém za poníka..
Už slyším troubit utahané dechy
No FUJ! aspoň nějakou harmonii!
Asi se v slzách utopím breky
Oni snad fakt si myslí, že hrají pro zombii!
Dobrá! konec té opilecké frašky.
Kvapně se zkouším probudit.
Daří se, však ležím na dně flašky
Tak nevím: je lepší snít, či bdít?
ach jo, ty si me teda beres na paskal, jen co je pravda..
pokud jsem bezcharakterni a jeste k tomu bezvyznamny a vsehoschopny, proc bych se nemohl nazvat bezpaterni nulou?
pokud nakladam rakev na dvoukolak, pak jest rakev v tom okamziku nakladana.
pravda, zni to trochu jako u vokurek, ale mam se snad drzet jen starych osvedcenych receptur? trocha experimentu s cestinem jeste nikoho nezabila.
A nebo B? anebo najednou, obe dve! (viz dilo tezka volba)
s velkejma a malejma pismenama mam zasadni problem, pac posledni dobou velky pismena moc nepouzivam, to je fakt.
s tim rytmem o tom budu uvazovat..