Gourmet Poem

Dnes v noci projdu se za tvymi zavrenymi vicky,

potichu - jako balerina, abych te nevzbudila.

(jenom tak budu moci ja delat si s Tebou co chci),

doksanskym nadvorim, za svitu uplakane svicky

jedne z jeptisek, co k bohu, ne k muzi se obratila...

Teplo meho dechu, ne plamene, ucitis na lici.

Nad tvym spankem budu bdit,

a pred lijakem zavru okno,

neb touha darovat a chtit

mne dovede duse tve az na dno.

Ty stanes se v noci te mym socharskym materialem,

ja provadet telo tve budu mym atelierem,

pak k ranu, znavena, vystoupim, na bile prosteradlo

a ty, po zhave noci, vzrusen - proc, to te nenapadlo,

vstrebas mne v sebe, gurmansky, pred snidani,

ja, tebou jezena, predstirat budu spani,

plnymi dousky ber si mou lasku,

jsem zticha, nevydam ani hlasku,

neb nechci by jeptiska zavidela, a byla smutna,

kdyby jen tusila, jak rozkos jako ta nase chutna.