Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Fotografia

Výběr: Stanislav_Vašina

21. 08. 2002

1314

Autor

Sýkorka

Na ofine

zastrihnutý schod.

Putuje ním do cestičky,

zablúdi do slepých uličiek,

z ktorých sa vlnia čierne kadere.

Táto tvár a tieto vlasy,

pocit tepla na končekoch prstov -

pocit nenávratna.

Fotografia stojí

za sklom,

matka má

oči otvorené dokorán.

Už polomrtvé dětství dohasíná v nás A přece se vší silou lomcuje s námi dětským zpěvem náš vlastní hlas Vzpomínáš? Na lavici, ve které seděli jsme spolu Určitě není už než v nás Jen škola ještě stojí A plná dětí jiných neznámých Co procházejí skrze nás Babičko Dědečku Teto Nechali jste tu

Mythus

29. 09. 2002

Dát tip

...to je niečo zvláštne...človek. nikdy neviem, ako, ale vždy ma obmäkčí. :) a báseň je wau:) denis

Bix

24. 08. 2002

Dát tip

Máš tu veľa veľa tepla - táto fotografia je popísaná ako momentka, ale trvá - v závere ma trhlo - prekvapí a spomínam si na jednu obývačku, kde za sklom boli knižky a fotografie - tá vitrína sa často neotvárala :o) pocit nenávratna ma ako spojenie trocha desí, zároveň to tam sedí Sestrička - sme zase sestričky, mám bafeň "Opis fotografie" :o))) Pripomenulo mi to Tvoju báseň o Maminých vlasoch :o)