Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEpizódy
Výběr: Lyryk, Stanislav_Vašina, Bix
22. 08. 2002
16
0
2348
Autor
Sýkorka
Mala rada muža
zarasteného
Rástol do nej každý večer -
čoraz hlbšie korene
Čo raz zasial
nepozberal...
*
Mala rada mužov
ktorí sa milujú so ženami
rôznymi spôsobmi
a pestro.
Jej osud – rutina.
*
Mal rád ženy
mnohé a najmä tú
dlhonohú
Vzal si ju za ohradu
do sena
Potom sa poistili
Dlhé nohy
Dlhá suma
Dlhé lano
pod bradou...
*
Mal rád ženy
ktoré vedia milovať
A nebol moralista
ponúkol seba
výmenou za biely prášok
/spláchli ho/
Už videl zvony
a dlhé šaty
biele zo všetkých strán
už ju viezol na koči.
Ako jej to pristane!
Ona však nepristala,
neprestala...
Zly - vidíš, takto som nad svojím textom nepremýšlala. Máš pravdu, šlo by to. A vieš čo? Aj ich bolo viac, ale potom by tu bolo príliš plno. Tiež sa nevyhnem dojmu, že bśeň ako kritika je nefér pre báseň ako takú.
Vážim si Tvoje kritiky, milo si ma prekvapil čítaním :o).
Nefér.. teď máš pravdu zase ty... protože když je lepší než to nahoře, tak se vlastně mimoděk vytahuješ, když je to obludnost, tak kazí dojem..
.. akorát já.. to takhle taky občas udělám. Většinou.. když se mi něco moc líbí, jakože láska obdiv nadšení
.. ale asi to omezim na svý texty :-))
Máš velmi úsporný styl. V textu jen podstatnosti, od kraje do kraje. Úsporná v máchání slovy, soustředěná, pozorná. A pointy, které stojí zato.
(ale)
Věřím na určitou unikátnost a neopakovatelnost textů. Na to, že jsou samy k sobě tak hodně drsně upřímné, že obstojí i v případném ohni karikaturi..zace. Nebo při pokusu o nápodobu. Nebo nedejbože o "dopovězení" (viz celkem odstrašující případ nade mnou). Tady mám pocit, že by šlo doprckat další tři čtyři miniportrétky na téma ona a on.
Ale i tak je to velmi dobré*
Láska je na prodej
říkají
Však kde by se tu vzala
na E55
co vede z Pyrenejí přes Aš na Kamčatku
od chudých k chudým
za jednu zlatku
a zpět
ach kde by se tu vzala
kde žena se už vzdala
a muž si vzal
rukama od hnoje
co vždycky bude svaté
Ta touha zakořenit
uprostřed Evropy
míjíme stále svůj strom
nezávidíme svobodu
a přece jako ten strom
svobody své se chceme vzdát
pro oči modré, zelené či hnědé
Čím kořen hlubší je
koruna někdy schne
vytrháváme touhu
Příběh byl kdysi v nedohlednu
najednou k vrcholu se blížíš
bojíš se klesat zpět
a kam máš ještě jít
postavit žebřík ke hvězdám
chvěješ se sám
vesmírem celým
když dívkou srdce Tvé se nezatřpytí
víme tak málo
možná má smysl
ptát se a klečet a jít
a přispět trochou práce
když dolů se nechce
a nahoru už téměř není kam
pokud nám nepřistaví kočár
andělé ke hvězdám
...a niekedy ma ľudia vedia veľmi znechutiť...koľko povrchnosti. ale asi to tak zostane. nevadí...
báseň páli.
denis
A čo teraz s Tvojím mužom bez brady :o))) ( vy dvaja ste takí krásni ! ) ?
Viem, že je to iný muž. Nuž.
V tejto polohe som Ťa vždy mohla, kritický pohľad Ti sedí, aj keď sa potom nemôžem smiať.
pekne
prva sa mi najviac pozdava ... len zaver by som dal trochu iny ... nieco o radosti z plodov alebo tak nejak ... uroda byva niekedy aj dobra, ci nie?