Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVoják
31. 08. 2002
1
0
1651
Autor
Misli
V šerosvitu rudé mlhy padá na mě stín.
Výkřik ze tmy dlaně třísní barvou jeřabin.
Pohled můj se k nebi stáčí, kde hvězda zhasíná.
Čím to je, že má dlaň není rudá od vína?
Plamen svíčky pohasíná, nemám kalendář.
Vytrhli mi poslední list, přikryl moji tvář.
Někdo ze tmy hrůzným činem dovršil svůj hněv.
A já tu ležím, těžce dýchám, z úst se line..
..zpěv.
Píseň k spánku ukolíbá monotónní hrou.
K životu mi zbylo jen, co lidé neberou.
Pohled můj se k nebi stáčí, kde hvězda zhasíná.
Rudý ranní opar tiše sedá do klína..
postamble();
Litochowitz
01. 10. 2002
Astalavista:
Naprosto logicky jsi hledal to, co jsem chtěl, abys hledal.
Asi máš pravdu, že paranoidní možná není to pravé slovo, ale myslím, že spousta lidí to tam najde nejen proto, že jsem chtěl, ale třeba jen pro svůj životní postoj. Takových lidí jsem se chtěl dotknout a na konci (který tu ještě není) jim ukázat, že se dá věci koukat ze všech stran.
(K tomu má člověk dvě oči, aby viděl trojrozměrně...;-)
Samozřejmě ...NA věci... !
-kolikrát si to po sobě člověk musí přečíst, aby tam nebyly chybi...
Konrád:
Možná je to hloupost, ale účelem je posluchače zmást. Naservírovat mu běžnou událost tak, aby v tom hledal jiný smysl, přičemž by ale všechno mělo mít racionální vysvětlení. (Netvrdím, že se mi to podařilo, ale tohle je opravdu jen nedokončený pokus.)
Na toho vojáčka mohl někdo při večeři bafnout, až se z leknutí polil kečupem...
Nejednoznačnost významu textu, symboly jako zhasínající plamen svíčky-života, poslední list kalendáře apod., melodie a vůbec celková atmosféra písně by měly posluchače přivést k paranoidní myšlence, že na konci druhé sloky nebude zpěv, ale krev (Díky, Astalavista).
Možná je to ale příliš složité...
Astalavista
04. 09. 2002
Ahoj. Není to trochu patetické? Název napovídá čtenáři, co si má pod dějem představit, ale nejsem si jistý, jestli by bez něj text evokoval stejné myšlenky. Některé věci jdou až moc proti sobě. Např. v první sloce (soudím dle sebe) padá vojáček k zemi, zřejmě zasažen kulkou, či co, ale v druhé ještě zapaluje oheň, než si zaspívá před smrtí. Možná, že ta zdánlivá časová nesouslednost má nějaký hlubší význam, já jsem na něj nepřišel. Na píseň to je krátké, takže zatím je to spíš báseň.