Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePtáš se kdo jsem?
11. 09. 2006
29
1
3873
Autor
Witch
Jsem svého stínu odrazem
Jsem pískem z hodin času
Jsem v mysli slepce obrazem
Jsem křik bez známky hlasu
Jsem láva sopky vyhaslé
Jsem deštěm v poušti léta
Jsem Ano, které zní jak Ne
Jsem černé spektrum světla
Jsem bída zlatem oděná
Jsem slovaprázdná věta
Jsem proměnlivá neměnná
Tisící rozměr světa
Jsem rytmem tepu kamene
Jsem život spící v hrobě
Mrazivou vášní plamene
Vším zlem co nosíš v sobě
Jsem všude kam se podíváš
když ve tmě oči zavřeš
Jsem pohled jemuž uhýbáš
a ve kterém se najdeš
1 názor
klidné, výrazné, důkladné, beze stopy námahy s psaním, obrazy ke mně mluví, skládáš je hezky.
pěkné představení se
*
nejvíc čtvrtá...
a celý je to moc fajn,
jen tu druhou moc nee ;)
***t
Nádherná...smekám a dávám do oblíbených děl a autorů, s tipem, samozřejmě... Nemám slov...
Možná tu poslední sloku bych malinko upravila (vylepšila) ale jinak nemám co vytknout, co dodat, líbí. t*
Nářezový_sluníčko
27. 06. 2004
Jsem rád, že jsi... Také jsem se v tvých větách našel, myslím, že každý najde kousek sebe, když v tvých obrazech hledá...
TIP
optipesimista
08. 11. 2003
rýmy mi moc nesedí, ale obrazy ano
velmi...
tedy... myslím "velice", nikoliv "vel mi!" :))
Jsem pramen tříštící se o kámen
a řeka nečekaných změn,
chycená pod kůží jak pod ledem
a hledám cestu kudy ve.
Nemám praxi v tom říkat básníkům co se mi líbí a proč, umím jenom číst, a když se mi přitom (nebo potom) rozrezonují vnitřnosti, bylo mi tím poskytnuto něco, za co se má aspoň poděkovat. Právě se mi to stalo, proto zatím děkuji, než se naučím vyjádřit ten pocit i slovy.
aleš-novák
08. 10. 2002
Sice tak trochu „rozcvička na téma mrtvé milenky cit“, ale dobře zvládnutá! Dobře. Proto...
V básni mi však chybí podstatná věc – vnitřní náboj... Vlastní vklad a prožitek. Byť by „jen“ v představách...
░▒▓-_-▓▒░
«*»
V básni mi však chybí podstatná věc – vnitřní náboj... Vlastní vklad a prožitek. Byť by „jen“ v představách...
pokaždé když si to přečtu, najdu v tom něco nového, co jsem před tím neviděl. Cítím z toho trošku smutku, trošku naděje. Nechám to chvilku projít hlavou a pak se na to určitě znovu podívám.
Mudr_Zubatá
11. 09. 2002
Jsem také v každé klávese
jež ťukáš na Písmáku
Jsem páteř která láme se
střed křížového háku
Jsem tipem který byl ti dán
jen jako tip svůj vlastní
Jsem hnojem který vykydán
je když jsou všichni šťastní
Jsem tím co dává iluzi
když prcháš před bolestí
Však teď už musím na schůzi
jinak bych to už nestih
raděj už nechám v klidu vytrávit to pivo . . .
potěšilas :o]