Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHradec, někdy kolem jedné odpoledne
Autor
Kostižer
Troleje voleje
přilívám oleje
pod roztopený kotel
nicnedělání.
Velký vůz už
zastávku laská,
přecpaný až praská
a pod oknem někdo mává,
že by láska?
Ještě to není ona,
to jenom slečna
kadeř zrzavou
za ucho zastrčila,
dřív,
než do trolejbusu naskočila.
Trolej
a pod ní žádná kolej.
To je možný
asi jenom tady.
Jenom Hradec
má takový spády,
když odbíjí
a okno skřípe hlady.
Roh objímá chodník
v právém úhlu
a na tom chodníku
slunko svítí.
Když sejdu do přízemí,
tak ho můžu chytit.
A co mi zbývá,
když to slunko mává?
Tak steču po schodech,
jak po úbočí láva
a jako láva budu dávat,
horkost do kostí
a popel do očí,
až se vrátný otočí.
Asi jenom Hradec
dává mi tu šanci
milión mít v ranci
a přitom rukou
prázdně v kapse mlít.
To jenom Hradec
dává mi šanci
mít se Tě mít.