Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Déšť

24. 03. 2000
1
0
1118
Autor
DH

Prší... ...tiché předměty prsty déšť rozezvučí rozrývá zemi stlačuje vlny hranice nemá jeho území... ...klid... ...tichem zní vlhké kročeje... ...jen věci jakoby začaly křičet drtivým pleskotem svým mokrým dechem někdo chce je zmáčet... ...jaká prázdnota... ...před vláhou vtíravou život někam se ukryl šel slunce hledat snad déšť jej však obklíčil... ...jak zvláštní zpěv! to stromy as vítr přivolávají jaký to podivný chorál při tanci šumivě pějí... ...tu cosi se opřelo do zděšených kapek... ...neviditelný roztrhal vodě tvář slunce prorůstá k milovaným tvorům nejistě se pohybuje zlatá zář život už proplouvá zpátky k domovům...
Koprik
02. 04. 2000
Dát tip
Ráda se procházím v dešti, když je mi smutno. Ale někdy je smutno a zrovna neprší. Tak teď už vím, že bude stačit si přečíst tvou báseň a budu se zase cítit dobře. Déšť mi dává pocit pohody, uspokojení a úlevy. Dík za tyto verše.

Stepca
26. 03. 2000
Dát tip
Cítím asfalt a žížaly.Dík za pocit.

clovrdik
25. 03. 2000
Dát tip
zajímavé, líbí se mi to

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru