Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Žil jsem

27. 03. 2000

2221

Autor

Kombajn

Jak poznate tmu, kdyz jste nikdy nespatrili svetlo ???

Žil jsem Unavená slova padají na větve vět, že zemřou jako já, já věděl hned, když poprvé spatřil jsem tento svět. Ale už dál nechci se dívat zpět, tak s hlavou vzpřímenou vpřed, dál prorážet kamennou budu zeď. Až na kolena klesnu únavou, až ztratím mysl svou dumavou, až smrt ztiší duši mou bolavou, až stanu se pouhou Moranou, až věží stanu se zbouranou, až pak poznám, že jsem žil.

Kombajn

03. 04. 2000

Dát tip

Jakob: Pozde ale prece... AZALIN: Kdyz si rozlozis zivot na kousky, pochopis, ze je to jen nekonecne mnoho ruznych cyklu a vse (vyjma smrti a zrozeni) se u kazdeho jedince opakuje. Proto ta monotonost. Prolog jsem asi nekomu ukradl (aspon mam dojem, ze jsem to uz nekde cetl nebo slysel), ale moc se mi libi...

AZALIN

02. 04. 2000

Dát tip

Musím přiznat, že báseň samotná se mi moc nelíbi, to rýmování je trošku monotonní a chtěl by to oživit, zpestřit.. ale to je možná záměr.. :-) Jinak se mi strašně líbí Prolog.. jeto to velice, velice moudře řečeno.. a myslím, že to vystihuje velice přesně i smysl života.. :-)