Něco o vzniku tělocvičné jednoty Sokol

Něco o vzniku tělocvičné jednoty Sokol

      Nošením dříví do lesa, anebo nošením čehokoli, čeho je moc někam, kde je toho ještě více, by bylo vyprávění o zakladatelích Sokola, panu Tyršovi a panu Fugnerovi. O tom jaký kdo byl, co pro danou věc vykonal, kterak přiložil svou vlasteneckou ruku k dílu tak monumentálnímu a nesmrtelnému se dočteme i v té nejběžnější sokolské příručce, avšak já bych vám rád prozradil něco více.

        Nebudu se tajit svoji náklonností k historickým výzkumům a ačkoli vznik sokola nepatří do věků mě nejoblíbenějších, přesto jsem neváhal a na celou tuto záležitost jsem se podíval opravdu střízlivýma očima.

        Nedovolím si nikterak spekulovat a ani zatajovat skutečnosti, tak jak byly a tak jak se je někdo snažil předělat. Počátek všeho sokolstva byl v rukou několika málo jedinců. Vše se odehrávalo v myslivně Král poblíž Svaté u Zdic (V. Kočka – Dějiny Rakovnicka/1936). Místní obyvatelé moc dobře znali onu hlučnou partičku okolo bankéře Fugnera a trošku vyzáblého Tyrše, kteří se tak rádi a tak často nechávali hostit ve výše jmenované myslivně u člověka jehož jméno bylo Malina. Množství alkoholu v přepočtu na jednu osobu a jednu myslivnu nebylo dle mých informací na inkriminovaném místě dodnes překonáno. Stalo se tak 16.6. 1860. Tehdy, tak jako vlastně i jindy sedávala trojice přátel “z mokré čtvrti“ u svých pohárků a bavila se zejména o národnostních konfliktech tehdejšího mocnářství. Touha zahrát si partičku karet (bohužel druh oné karetní hry jsem nevypátral), vedla k tomu, že Malina běžel podobně jako kdysi před lety někde kolem Marathonu jistý běžec, do nejbližšího stavení, aby zde vyzvedl polovinu mužského osazenstva příbytku. Onou polovinou se stal vlastně nejdůležitější článek celého procesu. Jeho jméno se stalo synonymem síly a odhodlání. Jmenoval se Antonín Sokol (V. Bouška – Berounsko/1907).

      Máme tedy již celou partu pohromadě a začíná pořádný karban. Sázka přebíjí sázku. Jedna nadsázka střídá druhou a značně unavení druzi vymýšlí vylomeninu za vylomeninu. A byl to právě Fugner, kdo dostal nápad založit spolek vlastenců silných nejen na duchu, ale i na těle. Fugner podal návrh, že pokud vyhraje dvě hry za sebou (zde jsem se musel spokojit s výkladem nespolehlivých zdrojů), bude financovat celou záležitost z vlastní kapsy. Toto prohlášení způsobilo značné nadšení. Byl zde však ještě Tyrš. Tyrš byl tomuto nápadu velmi nakloněn, avšak nemohl akceptovat Fugnerovo příjmení jako název vlasteneckého spolku. Začala hádka, vložili se do ní i Malina se Sokolem. Fugner byl nucen ustoupit. Tyrš samozřejmě prosazoval svoje jméno, ale ani to nakonec neprošlo. Tyrš, jakožto vzdělaný člověk získal vědomí, že nejlepší bude, pokud si zahrají pouze Malina se Sokolem. S takovou variantou souhlasili všichni. Přeci jen se zdálo býti lepším, jméno české, než jméno cizí. Hra začala za povzbuzování obou nezúčastněných mužů nabírat na spádu……mnoho se tehdy pilo. S výsledkem vás již zatěžovat nebudu, jen si myslím, že my členové Sokola buďme rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo.