Juliane

1. Byla perlou celé Paříže,

    pro ni klidně šel bys za mříže,

    kdyby si to přála,

    Juliane.

2. Měla dlouhý zlatý vlas,

    modré oči, sladký hlas

    a bez chyby se zdála,

    Juliane.

Ref: Svět ale s tvými city

        dost podivě si hrál.

        I když jsi Boha žádal,

        tak nemáš co sis přál,

        svou Juliane.

        Tvé srdce dál ji žádá

        a duše nemá klid.

       Nikdy neměla tě ráda,

       a chtěla odejít,

       Juliane.

      Rty z  třešní měla, tak vnadné

      a v očích hvězdný jas.

      Srdce však měla  chladné

      a v duši jenom mráz,

      Juliane.

3. A když se večer sklání,

    hvězdy se rozzáří,

    sníš tiše o své paní,

    Juliane.

4. Tam někde v noci tmavé

    jde po Paříži zas

    a v písni slyšíš hravé,

    její jméno Juliane.

5. Jednou ji jistě získáš

   a splní se tvůj sen.

   Zatím si však jen stýskáš

   Po svojí Juliane. 

Ref: Svět………..

6. Je paní temné noci,

    ač mrtva, žije dál.

    Dál má tě ve své moci,

    Ne však tak, jak sis přál.

   [: Juliane :] ( opakuje se třikrát pokaždé o něco tišším hlasem )