Stýskací

Otevírám okno

aby mohl vejít

ze studené podzimní noci

tulák a poutník po loukách a snech

s jemnou tváří chápajících

dává mi klid a touhu 

 znovu cítít vůni

která mě zastihla nepřipravenou

v křečích úžasu a pokoře

Zapaluji vonnou tyčinku a svíčku

s bublinkami pečetního vosku.

Psát dopis tulákovi je stejné

jako psát ho měsíci

svítí mi do oken pokoje

do očí

když je pomalu zavírám

Svítíš mi do duše

snad ve snech obejmeš mě

pevným stiskem milujících

navzdory času

a dálce klikaté.