Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTeď
28. 09. 2002
3
0
1059
Autor
Perdita
Teď zapaluju svíčky
a pod rozechvělými víčky
se ty na mě usmíváš.
Teď pláču sama sobě do klína
a všechen život proklínám.
Teď vyčítám si naše viny,
teď díváme se na květiny -
já shora a ty zespoda.
i přesto, že je to smutný, promiň snad za ten názor, je to líbezný...možná, že ve smutku se ukrývá ta krása života
Lék zahubí, avšak díky němu můžeme žít...
nejlepší z těch tří částí je jednoznačně ta poslední. Prostřední nemá až zas tak kvalitní verš, té první zase kulhá rytmus...nebo aspoň já v něm vidím starce churavého...
Tuto nepříznivou kritiku si neber moc k srdci, nemá to cenu...věřím, že brzy od Tebe uvidím dílko, které mi sedne do klína mnohem lépe!