Mysli si

Jestli ti někdy schází dech,

mysli si růži,

když ne – tak aspon její stín

a když se časně stmívá ve tvých zdech,

mysli si oříšek Popelčin.

Najdi si míru zeleně,

ještě ji nabízí každý list

a každý strom ti dává světlo z hnízd

Když se ti třeba ztrácí zpěv,

mysli si květy kapradí,

třeba jen jejich pel,

motýlí zář tě pohladí,

kdyby snad hlas ti uletěl.

Zdaleka rosa pro tebe

plá bronzovým nápěvem.

Krůpěj se pro tě nadechla

průzračným úsměvem.