Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonec
02. 10. 2002
6
0
1314
Autor
Nefer
Hlava na niž vyrostly dva rohy
kouká na mě skrz igelit
bradka se ji třepetá v mém dechu
Nad hlavou kříž
okolo kruh
Oči chybí
vím jak by vypadaly
jako ta tvoje
bylo by z nich cítit sílu
sílu zla i dobra
Na krku modlitba
má tvá naše a vaše
hraje si s ní
přemýšlí
"Enyky benyky kliky bé mám ji spálit nebo ne?" ptá se
čeká
mlčím
hrůzou nedýchám
vidím krvavě rudé srdce
nebije
Čí je?
Mé ne
Tvé ne
Patří Zemi Umírá
Blaznivkaaa
14. 10. 2002
zvláštně podaný; v tý úsečnosti je cejtit znepokojení a fakt i zrochu zamrazení .... TIP a zařazuju do klubu
Vůbec jsem k tomu nenašel klíč. Ale je to znepokojující... Někdy se vrátím. *
Hodně zajímavé na nováčka. Trochu z toho mrazí, jde děs, cítím z toho zvláštní sílu. tip.