NAHODNÝ HRDINA

Jan tůma stal  na kopečku nad malým nadražím a hodlal pořidit několik fotografii nadražička i přilehleho malebneho okolí a tak vytahl z batohu fotoaparát z rozkládacím stojánkem,jenž rozložil a na něho nasunul fotoaparát a přes hledáček se pak zadival na nadraží,kde kromě několika odstavených nakladních vagonů nebylo živáčka.

Po chvíli stiskl spoušt a přenesl stojánek o něco dále a opět hleděl do hledáčku a podivil se že ony vagony se nacházejí o kus dále.Zadival se tedy na ně pozorně a z překvapením zjistil,že se pohybují.

Chvíli na ně hleděl a pak mu začalo byti divné,že nevidí nikde posunovače a vagony pozvolna dojeli,až na konec nadraží,kde se však nezastavili a vjeli na jedinou kolej vedoucí z nádraží.

Strnul,ale rychle se vzpamatoval dal stojánek i fotoaparát do batohu a naskočil na svou motorku a co nejrychleji sjel z kopce a za chvíli zastavil na nastupišti a vběhl do kanceláře vypravčiho,jenž seděl v poklidu za stolem u televize.

"Co tady děláte.Sem nesmite!"pravil mu vypravčí ostře.

"Ujely vám ty vagony."

"Co!"

"Ty nakladní."

"Cože!"vykřikl vypravčí a oba vyběhli z kanceláře.

"Tam tim směrem."řekl mu jan tůma.

"Proboha!Za dvacet minut má přijet otamtut vlak z ....ježišmarja,jestli už je na trati sem,tak ho nestáčime varovat..."vykřikl a vypravčí a vběhl zpátky do kanceláře a jan tůma uviděl opodále ležet dvě zarážky,jenž se dávají na koleje a rychle je dal do batohu a nasedl na motorku.

Za okamžik,již jel po silnici,jenž vedla poblíže trati na niž vagony vjely.

Trat se skláněla z kopce a tak vagony nabraly na rychlosti,ale on je brzo zahledl a uvědomil si že silnice po které jede přetína dále trat,kde je nechráněný přejezd.

Zdařilo se mu předject jedoucí vagony a brzo měl onen přejezd na dohled a tež uviděl několik traktorů z přivěsy,jak se blíží k přejezdu.

Velkou rychlostí ony traktory předjel a začal zuřivě mávat na traktoristu v prvním traktoru,ale ten jen nechápavě na něho hleděl a tak před přejezdem postavil motorku před traktor a donutil traktoristu zastavit.

"Co blbneš mladej!"rozkřikl se traktorista na něho.

"Řítí se sem nákládní vagony bez lokomotivy."pravil mu jan tůma.

Hned na to přejezdem prosvištěly nákladní vagony a zmizely v zatáčce.

Traktorista užasle s otevřenyma ústy na to vše hleděl,ale to již jan tůma ujižděl na motorce dále a zahl na prašnou cestu,která kopírovala po několik kilometrů trat,což on věděl a také věděl,že trat v tom to úseku je rovná a tam hodlal dát na koleje ony zárážky.

Opět dohnal jedoucí vagony a chvíli jel vedle nich,než je předstihl a pak začal před nimi získávat náskok,aby za zatáčkou ,kde trat byla,již rovná seskočil z motorky a co nejrychleji vyndal z batohu ony zarážky a dal je na koleje,což se stalo v tu chvíli,kdy vagony vjížděly do zatáčky,která poněkud zbrzdila jejich rychlost.

Netrvalo to dlouho a prvni vagon narazil na zarážky a jeho kola je začala před sebou sunout,až začaly odletovat od nich jiskry,ale vagony jely dál,ale jejich rychlost se začala snižovat.

Jan tůma nasedl opět na motorku a rozjel se dále po cestě neustále se otáče je za sebe na stále jedoucí vagony.Na dohled se totiž rysoval tunel a on se rozhodl zastavit vlak,jenž se mohl kdykoliv tady objevit.

Nedlouhý tunel prodrkocal po pražcích a zanedlouho uviděl před sebou na trati jedoucí motorovy vůz,ktery tahl jeden vagon.

Rozkročil se na kolejích a začal zuřivě mávat a strojvedoucí,jenž ho již z dálky viděl počal houkat,ale on dále mával hledě je na přibližující se vlak,jenž počal přibrzdovat,až na konec zastavil uplně několik metrů před ním.

"Co se stalo?!" vyhrkl na něho strojvedoucí z okenka a jan tůma ukázal na tunel za sebe,ale než stačil cokoliv řici ze tmy tunelu se vynořil první vagon,který pozvolna přestal ject.